„Šlo zřejmě o doznívání předchozího roje, který byl registrovaný koncem března, kdy to začínalo 20. (března) a pokračovalo zhruba týden. Teď je to na stejných místech,“ řekla Doubravová. Jde vlastně o „chumel“ zemětřesení, z nichž jen pár lidé pocítí, ale slabých otřesů registrují seismologové stovky.
Lidé podle ní pociťují zhoupnutí nebo slyší dunění, podobné hřmění. Koncem března to registrovali třikrát. „Teď máme také hlášení od místních. Když to bylo takhle večer a byl klid, tak už to lidé registrují,“ uvedla.
Ke stanovení velikosti otřesu, tedy magnituda, stačí podle ní geofyzikům přístroje. „Ale aby se určila intenzita zemětřesení, což jsou právě účinky na povrchu, tak to se stanovuje z hlášení, jak to lidé v různých místech pociťují, a co se případně dělo za škody, což v tomto případě nepřipadá v úvahu,“ řekla Doubravová. Takže i to, kolik lidí to překvapilo, jestli slyšeli zvuky, jestli se jim třásly skleničky, je důležité pro vyhodnocení intenzity.
Většinu otřesů lidé nezaregistrují
Oblast kolem Lubů u Chebu a zhruba tři kilometry vzdáleného Nového Kostela je charakteristická výskytem častých zemětřesných rojů. I ty nejsilnější otřesy mají ale obvykle magnitudo, kterým se označuje výchylka pohybu půdy při zemětřesení, do tří stupňů. Otřesy okolo dvou stupňů většinou lidé nezaregistrují, a pokud ano, tak spíše v noci, kdy je klid a ticho.
Na Chebsku se zemětřesení projevuje někdy drobným zatřesením, někdy také hlubokým hučením. „U Lubů a Nového Kostela říkáme, že je to nejčastější, i když poslední aktivity máme většinou severněji od Nového Kostela. Měli jsme je třeba až u Bublavy a Klingethalu a v Kraslicích,“ dodala seismoložka.
Nejsilnější zemětřesení se na Chebsku vyskytlo v roce 1985 a mělo magnitudo 4,6.
