Ty dvě vesnice od sebe dělí 24 kilometrů. Obě jsou spojeny s dětstvím a mládím básníka Vítězslava Nezvala. V budově jednotřídky v jihomoravských Biskoupkách se narodil do rodiny venkovského učitele a žil tam do svých tří let.
Pak se s rodinou přestěhoval do jiné jednotřídky v Šemíkovicích na Třebíčsku. Tam žil podstatně déle – v letech 1903 až 1922. Obě školy spojené s Nezvalem připomínajícího pamětní desky jsou dnes kulturní památky právě díky spisovateli. A ta šemíkovická z roku 1893 je nyní navíc nově opravená.
„Celková obnova památky zahrnovala všechny oblasti stavby od střechy a odvlhčení po fasády a interiér. Také nové zázemí sálu na místě zborceného dřevníku. Náročná byla rekonstrukce krovu, který byl napaden tesaříkem ve větší míře, než se očekávalo. Zvláštní pozornost si zaslouží rovněž kopie původních oken,“ popsala Ilona Ampapová z Národního památkového ústavu.
V centrální chodbě školy také řemeslníci doplnili část původní dlažby. Zástupcům firmy se podařilo získat historický materiál srovnatelný s dochovanou dlažbou. Díky tomu zůstal zachován jednotný historický vzhled chodby.
Vzpomínková místnost v bytě řídícího
Stavbu financovala obec Rouchovany, ke které Šemíkovice jako místní část náleží. Pro obyvatele vísky vytvořila důstojné společenské zázemí.
„Budeme to využívat jako spolkovou místnost, taky třeba na volby. Pravá strana bude sloužit občanům, třeba když tam bude chtít někdo oslavit narozeniny. Na levé straně býval byt pana řídícího, tedy pana Nezvala staršího, tatínka Vítězslava Nezvala. Tam se chystáme udělat vzpomínkovou místnost,“ plánuje Vladimír Černý, starosta Rouchovan.
Rouchovany lákají turisty na unikátní památku i romantiku u rybníka |
Návštěvníci v někdejším bytě v budoucnu třeba uvidí ukázku, jak vypadala školní třída v době Nezvalova dětství. Jsou tam dochované i dobové dřevěné záchodky, ovšem jen na podívání jako připomínka dávných časů. Vedle nich má opravená škola samozřejmě i moderní funkční toalety.
Rodný dům, tedy škola v Biskoupkách, pochází ze stejného roku 1893. Nezvala tam připomíná pamětní deska. „A taky busta,“ přiblížil Aleš Kráčmar, starosta obce Biskoupky. Jako škola fungovala tamní jednotřídka až do roku 1967, pak byla zavřena pro nedostatek dětí. Dnes v ní sídlí obecní úřad.
„Zprvu jsem to nedovedl pochopit...“
Nezval, jenž žil v letech 1900 až 1958 patří k významným postavám české literatury minulého století. Autor Edisona, Manon Lescaut, Milenců z kiosku či Prahy s prsty deště tvořil za první republiky, za protektorátu i po nástupu Klementa Gottwalda k moci. Tehdy se Nezval stal předním komunistickým básníkem. Zároveň však intervenoval u tehdejší vlády ve prospěch tehdy pronásledovaných autorů.
A na Šemíkovice vzpomínal takto: „Tam, kde se vyhřívá ještěrka na prahorním kameni a vesničané trhají do košů lipový květ, tam, kde půl plechového Krista s hlavou nakloněnou k rameni vykupuje o Velikonocích svět, tam, kde tluče žentour koně do kopyt, v moravské náhorní rovině leží víska, po které se mi často stýská. Zprvu jsem to nedovedl pochopit.“
