Jan Štursa, Vincenc Makovský, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Oldřich Blažíček, Josef Jambor, Karel Němec nebo Jindřich Zezula. Tisíce děl těchto a řady dalších předních umělců má nyní krajská galerie uložené na hned několika místech v rozlehlém zámeckém areálu. A nezřídka se v místnostech exponáty dost tísní.
„Není to systematické ani praktické. Navíc ne vždy jsou tam podmínky pro uložení uměleckých předmětů úplně ideální,“ shrnula Věra Staňková, ředitelka novoměstské Horácké galerie.
Právě dokončované nové depozitáře pro sochy a sklo tak posunou úroveň zázemí pro sbírky výrazně výše. A také zaměstnanci budou mít práci s díly o dost snazší. „Najdeme vše na jednom místě, blízko u sebe. Navíc prostory mají hlídané klima, takže by tam měla být optimální a stabilní teplota i vlhkost,“ přiblížila Staňková.
Úložné prostory pro sochy - převážně plastiky ze sádry či bronzu, a také pro sklo vznikly v hospodářských budovách sousedících s Brněnskou ulicí. Náročná rekonstrukce objektů vyšla na bezmála 29 milionů korun, přičemž část sumy uhradí Kraj Vysočina z dotace.
Čárové kódy, posuvné regály
Dlouhé řady moderních posuvných regálů co nevidět zaplní také samotné exponáty. V přízemí budou umístěny sochy, jichž má galerie kolem devatenácti set; část z tohoto množství je ale vystavena přímo v expozicích. I tak ale do depozitáře poputuje převážná většina těchto sbírkových předmětů. Nahoře v patře pak budou díla ze skla, jichž vlastní Horácká galerie kolem tří tisíc kusů.
Samotné stěhování do lepšího zázemí vypukne na jaře příštího roku, už nyní ale čekají personál přípravy na tento velký přesun. „Všechna díla musíme postupně projít s restaurátorkou, označit je a poté také zabalit. Nové regály jsou již nachystané, zbývá jenom na míru upravit výšku polic podle velikosti exponátů,“ líčí ředitelka a ihned názorně předvádí, jak snadno se s posuvnými regály pomocí otočných zařízení manipuluje.
Kéž by děti chodily do galerie samozřejmě jako do zoo, přeje si její šéfka |
Věra Staňková věří, že do poloviny nadcházejícího roku bude náročné stěhování u konce.
Jednodušší poté bude pro zaměstnance rovněž „papírování“, tedy evidování a dokumentace uměleckých předmětů. „Přecházíme na nový systém evidence sbírek, což nám hodně pomůže při inventurách. Každé jedno dílo bude teď mít svůj čárový kód a my o něm pomocí čteček a moderní techniky snadno a rychle zjistíme všechny potřebné informace, včetně přesného místa jeho uložení,“ nastínila Staňková.
Nový domov i pro stovky obrazů
Ředitelka také doufá, že hned příští rok odstartuje také budování depozitáře pro přibližně třináct stovek obrazů, jimiž se sbírky krajské galerie pyšní. Vznikne v proluce mezi purkrabstvím a už zmíněným novým zázemím pro sochy a sklo. Objekty budou propojené a průchozí interiérem.
„Současné prostory pro obrazy nejsou klimaticky vyhovující a slouží pouze jako provizorium. Proto je cílem vytvořit nenápadný, funkčně přímý objekt, který pojme celou sbírku obrazů Horácké galerie,“ upřesnil Miloš Hrůza, krajský radní pro oblast kultury.
Dívka myjící si prs. Městské lázně krášlí akt od známého sochaře Jana Štursy |
V současné době již probíhá projektování záměru. „Předpokládané náklady dosahují 12,3 milionu korun, dalších 4,2 milionu bude stát vybavení,“ informoval o depozitáři vysočinský hejtman Martin Kukla.
Podle ředitelky galerie však ani tyto úpravy okolí druhého nádvoří nemají být zdaleka poslední. Stále ještě v této části zámku zbývají budovy v původním stavu, což vedle čerstvě opravených částí doslova bije do očí.
„Kdysi tu byly hospodářské dvory, uprostřed se nacházela kovárna a dle nálezů tady byly ustájené i krávy. Až později vznikly v areálu byty,“ přiblížila Staňková.
Se zámkem existují velké plány
Svému současnému účelu začal zámek sloužit, byť zpočátku v omezeném režimu, po roce 1964.
„Já osobně mám přání, aby celý areál prošel opravami a obnovou do roku 2030. Uvidíme, zda je to reálné,“ usmívá se ředitelka.
Na proměnu existuje také studie, jež představuje zmodernizované a systematicky poskládané provozy jak pro zaměstnance, tak pro návštěvníky. Přibýt má například administrativní budova, restaurátorská a fotografická dílna, zázemí pro vědeckou knihovnu, nové sociální zařízení nebo třeba i kavárna se zastíněnou venkovní zahrádkou.
„Celé druhé nádvoří si v budoucnu představuji jako otevřený, průchozí, příjemný prostor se zelení, kde by turisté, návštěvníci galerie i místní lidé mohli trávit čas,“ nechala se slyšet Staňková.
Lidé by do areálu vstupovali už z Brněnské ulice a přes nádvoří a vnitřní prostory se pak dostali rovnou na Vratislavovo náměstí, kde má galerie hlavní vstup.
