Byť jsou dnes komiksy stále populárnějším žánrem, prorazit na poměrně malé tuzemské scéně není pro začínající tvůrce zrovna snadné. Jako jeden z odrazových můstků však může výtvarníkům posloužit třeba zrovna zmíněná soutěž, kterou společně s dalšími partnery pořádá novoměstská Horácká galerie.
„Prosadit se na českém trhu bylo vždy poměrně komplikované, s ohledem na jeho velikost a reálné množství autorů, které může uživit. Jednotný recept na úspěch neexistuje, každopádně studenti musejí být nejen šikovní kreslíři, ale také se něčím odlišit od ostatních tvůrců – mít osobitou kresbu a výraz. A pak samozřejmě i kvalitní náměty příběhů,“ shrnula Marie Kohoutová, vedoucí ateliéru Komiks a ilustrace pro děti z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara na Západočeské univerzitě v Plzni.
Právě tato škola ovládla v osmém ročníku klání všechny stupně vítězů. První příčku obsadila Hana Procházková, druhou Barbora Svitáková a třetí Lota Šimončič.
„V ateliéru se snažíme, aby se studenti zapojovali do různých soutěží co nejvíce. Je pro ně důležité mít své práce někde vystavené, vidět, že o ně lidé mají zájem, zažít si pocit úspěchu,“ vysvětlila Kohoutová.
Na příběh mají autoři pouhé tři stránky
Zmínila také, že škola se účastní CS.KOMIKS.25 pravidelně, a z mladých výtvarníků, kteří soutěží prošli, se jich už několik úspěšně prosadilo. V minulosti zde uspěla například Kateřina Illnerová. Její diplomová práce, S láskou V., poté co ji vydalo nakladatelství Host, je aktuálně nominována do Výročních komiksových cen Muriel, a to hned ve třech kategoriích – Nejlepší kresba, Nejlepší komiks pro děti a Nejlepší komiksová kniha.
O soutěži CS.KOMIKS.25
|
„Dříve, ještě pod vedením Barbary Šalamounové, u nás studovala i Štěpánka Jislová, která je dnes již etablovanou komiksovou autorkou,“ připomněla další jméno ze studentské soutěže Kohoutová.
Soutěž se koná od roku 2011, vždy každý druhý rok. Určena je pro mladé lidi ze středních a vysokých škol. „Cílem je zmapovat českou a slovenskou scénu tvůrců komiksu z řad studentů, konfrontovat jejich práce a podpořit začínající autory v dalším rozvoji,“ shrnula za pořadatele Věra Staňková, ředitelka Horácké galerie.
Téma není v klání stanovené. Daný je pouze rozsah, což byly letos tři stránky. „Už to samo o sobě je výzva vejít se do omezeného prostoru. Musíte vytvořit výchozí situaci, tu nějak rozvést a dojít k závěru, rozuzlení,“ popsala Kohoutová.
Například vítězka soutěže, jednadvacetiletá Hana Procházková ze Zruče nad Sázavou, zamířila tematicky do zvířecí říše. „Rozhodla jsem se podle mého zájmu, což je momentálně velký hmyz, v tomto případě konkrétně kudlanka. Chtěla jsem ji nějak zapojit do příběhu, který je nakonec možná trochu s hororovým podtónem,“ přibližuje své dílo s názvem Experiment mladá dívka, jež práci vytvořila už v prvním ročníku studia.
Vlivem nepovedeného experimentu se v komiksu kudlanka nadměrně zvětší, přičemž konec zůstává otevřený, a není tedy jisté, zda hmyz hrdinu příběhu zkonzumuje, či nikoliv. Hana Procházková, která je po matce poloviční Japonka, si jako techniku zvolila tužku, již doplňovala i uhlem. Nad Experimentem strávila týdny.
„Ale střídala jsem to samozřejmě i s činností na jiných projektech, takže se doba práce těžko odhaduje,“ dodala dívka, která má vzhledem ke svému původu blízko hlavně k japonským komiksům.
Kresba je pro ni koníček již dlouhá léta; ráda by se jím v budoucnu i živila. „Dříve mi to nepřišlo moc realistické, takže jsem teď moc vděčná, že mohu obor studovat, tvořit a učit se nové věci. Vítězství v soutěži jsem vůbec nečekala, vlastně tomu pořád úplně nevěřím,“ vyznala se při vyhlášení výsledků Procházková.
Nadsázka, láska ke vtipu
Úplně jiný příběh, z oblasti mezilidských vztahů, zobrazený ovšem s velkou nadsázkou a černým humorem, představila stříbrná Barbora Svitáková. „Protože se já a moji blízcí potýkáme spíš s vážnými tématy, chtěla jsem do toho vnést nějakou nadsázku, lásku ke vtipu,“ přiblížila studentka.
Knihovna roku píše komiksové Příběhy v bublinách. Míří do ní známí spisovatelé |
I její dílo patřilo mezi práce, kde porota ocenila kvalitní kresbu. „Obecně se při své práci ráda opřu o tužku, je mi nejbližší. Zrovna tento komiks je ale kombinovaná technika. Kresbu jsem naskenovala do počítače, kde jsem se pustila do kolorování, protože s akvarelem si prostě nesednu,“ přiblížila studentka, jejímž snem je udržet si lásku k tvorbě, navzdory nesnadné cestě k prosazení.
