Jihlavská radnice se chystá opravit památkově chráněnou Bránu Matky Boží. Zatéká do ní a v kamenném zdivu vyspárovaném zvnějšku betonem se drží vlhkost. Mezi veřejností i zástupci samosprávy se ale ozývají námitky proti odborníky navrženému omítnutí fasády. Odpůrcům se líbí, že je z větší části kamenná. Ukázalo se to i na dnešním odpoledním setkání s veřejností, které trvalo přes dvě hodiny.
Drtivá většina odborníků podle primátora Petra Ryšky (ODS) mluví o tom, že by se vnější kamenná část brány měla omítnout. "Měli by to prezentovat veřejnosti a proto jsem vyvolal tu diskusi," řekl ČTK.
Město má v plánu zahájit opravy brány s předpokládanými náklady okolo 20 milionů korun v tomto roce. "Pokud nebude shoda, nebo pokud většina zastupitelů bude říkat, že se touto cestou, která je připravená, jít nemá, tak se to protáhne," řekl primátor. Uvedl, že by minimálně měly začít opravy vršku brány. Už tam jsou vidět opadané části.
Brána Matky Boží vysoká 24 metrů je podle památkového katalogu jedinou dochovanou bránou z původních pěti středových městských bran. Dřív byla omítnutá.
O odstranění opadávající omítky rozhodli úředníci v roce 1924, protože to bylo nejjednodušší, řekl Jiří Neubert, který pracuje pro Jihlavský architektonický manuál (JAM). Podotkl, že takové podobě neodpovídají použité kameny, z nichž se některé už rozpadají a zřejmě se i uvolňují. "Jak je ta stavba zavřená takovým cementovým šlemem, tak v sobě zadržuje poměrně hodně vlhkosti a navíc, jak to praská, tak do toho i zatéká," řekl.
Za zachování nynější kamenné podoby brány se přimlouvali i jihlavský radní Jaroslav Huňáček (ODS) nebo náměstek primátora Radek Popelka (ANO). "Pro Jihlaváky je to symbol," řekl náměstek. Na setkání zaznívaly názory, že by měly být porovnány náklady obou variant oprav. Podle odborníků by v ale v případě ponechání kamenného vzhledu bylo potřeba udělat do zdiva masivnější zásah.
Za nejjednodušší, nejsprávnější a nejbezpečnější označil omítnutí vnějších kamenných částí brány Libor Karásek, ředitel telčského pracoviště Národního památkového ústavu. Připustil, že se před sto lety řada staveb takto upravovala z romantických představ. "Ale tady to není purismus, tady to je nějaké řešení, které nebylo technicky správné, ale bylo v tu chvíli nejjednodušší," uvedl.