Muzeum Vysočiny Jihlava (MVJ) připravuje publikaci o historickém zpracování mramoru a pálení vápna v okolí Žďáru nad Sázavou. Je jedním z hlavním výstupů více než šestnáctimilionového projektu mapujícího historickou těžbu na Vysočině. Vedle muzea se na pětiletém projektu podílí Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR (ÚTAM). Některé závěry výzkumu zazní i na připravované konferenci Stříbrná Jihlava, řekl ČTK ředitel MVJ Karel Malý.
Lokality k výzkumu vybírali odborníci tak, aby pokryly území s co nejširším spektrem těžených hornin a vzácných kovů. Bádali nejen na Žďársku, ale i na Havlíčkobrodsku, Jihlavsku či Pelhřimovsku. Podařilo se jim objevit i místa dosud neznámá. Výzkum v terénu bude podle Malého letos pokračovat. V dalších letech se budou nálezy analyzovat, připravovat výstavy a odborné i popularizační texty. Jedna z knih by měla popsat, jak se historická těžba propisuje do současné krajiny. Na Vysočině se od středověku těžily různé materiály, ve velkém stříbro.
Mramorové lomy a malé polní pece byly na Vysočině od středověku. Vznikaly v době, kdy se ve stavebnictví začala využívat vápenná malta. Někde fungovaly jen několik let, jinde staletí. Ze Žďárska je známá například vápenná pec z lokality Dolinky nebo lom u hradu Pyšolec. Kvalitní mramor se dobýval také v okolí Ujčova. Publikace by měla vyjít na konci letošního roku.
Jedenáctý ročník odborné konference Stříbrná Jihlava věnovaná dějinám hutnictví a hornictví se uskuteční od 9. do 11. října v kongresovém sále jihlavského krajského úřadu. Muzeum ji společně s dalšími partnery v tříletých intervalech pořádá od roku 1995.
Tematicky bude rozdělená do sedmi okruhů od archivních výzkumů historických dolů a báňských regionů po geologii a mineralogii či numismatiku vztahující se k pravěkému a historickému hornictví nebo metalurgii. Je otevřená odborné i laické veřejnosti. Příspěvky pak budou součástí sborníku Stříbrná Jihlava. Zájemci o účast na konferenci se mohou hlásit do 30. dubna.
