„Umělá hnízdní budka poskytuje sokolům ideální podmínky pro hnízdění – dostatek klidu, bezpečí a optimální výšku, kterou tento druh vyhledává i ve volné přírodě. Průmyslový areál tak paradoxně vytváří vhodné prostředí pro návrat dravce, který z české krajiny v minulosti téměř vymizel,“ přiblížila mluvčí dukovanské elektrárny Jana Štefánková.
Ptáci z takzvané „sokolí farmy“ podle ní obvykle zahnizďují časně zjara, mláďata se pak líhnou na přelomu dubna a května. V hnízdě zůstávají přibližně dva měsíce. Poté se postupně rozlétají do okolní krajiny Třebíčska. „Za celou dobu projektu ochrany tohoto kriticky ohroženého druhu se narodilo už osmnáct ‚dukovanských‘ mláďat,“ upřesnila mluvčí.
Čtveřice letošních malých sokolů již má za sebou i tradiční kroužkování. Toho se, stejně jako kontroly mláďat, ujal opět ornitolog Václav Beran ze společnosti Alka Wildlife, která se dlouhodobě zabývá výzkumem a ochranou sokola stěhovavého v České republice. Každý z ptačích dorostenců od něj dostal na nohu dva hliníkové kroužky. Jeden označuje, že se jedná o sokola z Česka, a druhý umožňuje identifikaci dravce na dálku – například pomocí dalekohledu nebo fotoaparátu.
Městys spojila záchrana čapí rodinky. Mláďata přežila tragickou ztrátu otce |
„Kontrola potvrdila, že jsou všechna mláďata ve velmi dobré kondici a rodiče o ně pečují odpovídajícím způsobem,“ konstatoval po kroužkování Václav Beran.
Jaderná elektrárna Dukovany podporuje hnízdění sokolů stěhovavých již od roku 2019. Právě tehdy tam byly na ventilační komín nainstalovány do výšky kolem 120 metrů první hnízdní budky.
Potkala se s rarohem
Hned o rok později pak v obydlí jediný pár sokolů na Vysočině úspěšně zahnízdil. Od té doby dochází k pravidelnému a úspěšnému hnízdění. I když ne vždy vedlo k vyvedení nové generace.
Například v roce 2021 musela sokolí samice soupeřit o hnízdo s konkurentkou. Budku si totiž vyhlédla i samička dalšího vzácného dravce – raroha velkého. Souboj nakonec vyhrála „paní domácí“, a to přesto, že raroh je větší a silnější pták. Kvůli útokům konkurence a obraně hnízda se však sokolí samici snesená vejce už vysedět nepovedlo. Skupina ČEZ patří mezi průkopníky ochrany sokola stěhovavého v průmyslových areálech.
Čapí hnízda ožila, ornitologové s pomocí hasičů kroužkují mláďata |
„Energetická společnost byla vůbec první v České republice, kdo začal s ornitology spolupracovat na umístění hliníkových sokolích budek na výškových elektrárenských či teplárenských stavbách. První budka byla instalována už v roce 2011 na chladicí věži Elektrárny Tušimice,“ popsala Štefánková.
Dvě stovky mláďat na energetických stavbách
Ornitologové dnes podle jejích slov pravidelně monitorují sokolí páry – kromě zmíněných Dukovan a Tušimic ještě v lokalitách Dětmarovice, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice a Trmice. Od roku 2011 bylo na energetických stavbách vyvedeno již minimálně 206 mláďat.
Na Vysočině se vzácným sokolům povedlo loni zahnízdit a poté vyvést dvě mláďata ještě na skalisku Čtyři palice v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Šlo o velký úspěch po zhruba sedmdesátileté pauze. A zatím to vypadá, že by se loňská situace mohla opakovat.
Záchranné stanici přibývá zdravých mláďat. Nenoste je, vyzývají ochránci |
Dravci obsadili skalní útvar i letos; hnízdo nyní obývají hned tři malí sokoli. Z tohoto důvodu je na Čtyři palice, oblíbený cíl horolezců, turistů a dalších výletníků, zakázán až do konce června vstup.
Ptáci totiž potřebují pro péči o potomky dostatek klidu. Návštěvníci by neměli využívat ani přístupové cesty kolem skaliska – ty jsou opatřeny cedulemi a páskami. Ochranáři hnízdiště monitorují také fotopastmi a pravidelně jej osobně kontrolují.
