„Dnes nás již legislativa nutí, aby retenční nádrže byly součástí všech staveb. Neříká ale, jak se zadrženou vodou dále naložit. My jsme se rozhodli využít ji právě pro splachování toalet,“ vyjádřil se přímo na stavbě žďárský starosta Martin Mrkos.
Jeden rozměr této cesty je dle jeho slov ekonomický, pro město ale hraje hlavní roli aspekt ekologický. „Nechceme na záchodech rovnou používat cennou pitnou vodu, která se tak obratem změní na odpadní,“ objasnil Mrkos.
Betonová, tříkomorová zásobárna vznikla ve skalnatém podloží za opravovanou budovou - ve směru k základní umělecké škole. „Museli jsme nejprve odkopat zhruba sto kubíků skály a kamení,“ upřesnil Jan Holík, stavbyvedoucí firmy Archeon, která má proměnu víceúčelové městské nemovitosti na starosti.
Stovce zaměstnanců bude voda stačit na měsíc
Po dokončení revitalizace celé budovy poteče do podzemního „bazénu“ dešťová voda z její střechy. Teprve po naplnění retenční nádrže přebytky poputují přes přepad do místní kanalizace. Opatření má tedy podle Holíka rovněž vyrovnávací funkci - při vydatných deštích snižuje a zpomaluje jednorázový odtok do kanálů.
Nashromážděná užitková, takzvaně šedá voda poté musí projít přes několik filtrů, aby později nepoškodila vybavení v interiéru. Vydržet by měla na několik týdnů splachování toalet v celém rozlehlém administrativním objektu.
Azbest z bývalého úřadu musí pryč, panely nahradí fasáda s novým dekorem |
„Záleží ale samozřejmě na srážkách a také na využívání budovy,“ zdůraznil stavbyvedoucí. Pokud uvnitř bude okolo stovky lidí, mohla by podle jeho odhadu stačit celá akumulační nádrž na zhruba měsíc provozu. Když „dešťovka“ ze zásob dojde, přepne se systém splachování záchodů na využívání běžné pitné vody.
„Žďár nad Sázavou se dlouhodobě hlásí k myšlence vytváření kvalitního životního prostředí. Periody sucha jsou stále delší a je možné, že pitná voda bude v budoucnu pouze omezeným zdrojem - nechceme jí proto zbytečně plýtvat,“ přiblížil Mrkos. Doplnil také, že retenční objekt vyšel na zhruba 350 tisíc korun.
Využití dešťovky město zvažuje i v Domě kultury
Obnova celé budovy, která je jednou z dominant náměstí Republiky, vyjde město na necelých 82 milionů korun bez daně. Deset milionů pak pokryje dotace z evropských fondů, kterou Žďárští získali na úhradu energetických opatření. Nemovitost, pocházející ze 70. let, totiž v rámci oprav získá mimo jiné nové zateplení, okna či dveře. Počítá se také s instalací fotovoltaických panelů na střechu, která je částečně zelená. Koncem loňského roku již firma odstranila z fasády stavby takzvané boletické panely s obsahem karcinogenního azbestu.
Celá rekonstrukce má být hotova již do závěru letošního května. Do nemovitosti se následně vrátí původní nájemci, především z řad firem. Kromě toho vzniknou v přízemí také nové ordinace pro zubaře a dentální hygienu. Počítá se rovněž s prostory pro výstavy a různé akce.
Změnu v hospodaření s dešťovou vodou řeší nyní město i v případě Domu kultury. „Je to objekt, kde se, byť tedy jenom nárazově, také vyskytuje větší množství lidí. Takže dává smysl i v této budově pracovat s dešťovou vodou,“ zmínil starosta. Zvažovány jsou tam podle jeho slov jak dvojí rozvody vody k toaletám, tak využití zadržené „dešťovky“ k zalévání stromů a další zeleně v okolí kulturního domu.
