Devítitisícová Chotěboř na Havlíčkobrodsku měla své muzeum od konce 19. století. Nejprve jako vlastivědné, později rozšířené na regionální expozice s výstavními prostory pro kratší tematické výstavy. Od roku 1952 sídlilo ve zdejším zámku.
Jenže v restituci získali zámek původní majitelé, rod Dobrzenských. A ti ho chtěli využívat jako své rodinné sídlo, nikoliv veřejně. V roce 2019 proto muzeum na zámku po vzájemné dohodě majitelů a města skončilo. Náhradní prostory však nemělo.
Nestává se příliš často, že bychom v Chotěboři otevírali muzeum. Poprvé se tak stalo v roce 1885, podruhé a naposledy pak v roce 1952. Pevně věřím, že dalšího otevírání muzea v Chotěboři se už nikdo z přítomných nedožije.
Michal Kampvedoucí Městského muzea Chotěboř
„Zrovna v tu chvíli se uvolnila budova po končící poště na náměstí. Řekli jsme si, že by pro účely muzea byla vhodná – je to dominanta náměstí, hned naproti městskému úřadu. Jednání s jejími majiteli trvalo několik měsíců, ale nakonec jsme se dohodli,“ přiblížil současný chotěbořský místostarosta a někdejší starosta Tomáš Škaryd. Sám se považuje za otce nového muzea.
Následovala složitá a kompletní přestavba objektu. „Když jsme budovu kupovali, nezdála se tak špatná. Ale když se odkryly konstrukce, zjistili jsme, že je v daleko horším stavu, než všichni předpokládali,“ vylíčil nynější starosta města Ondřej Kozub.
Klenby hrozily kvůli necitlivým zásahům zřícením
Stavebníci objevili velmi necitlivé zásahy do konstrukcí a pozůstatky dřívějších přestaveb. Mnohé se jevily až nebezpečně. Třeba některé klenby byly tak zeslabené, že hrozily zřícením.
„Museli jsme ve sklepě vybudovat podpěrné konstrukce a klenby vynášet,“ popsal Kozub. Podobné to bylo se stropy, jejichž poškození vyčíslil na 80 procent. Všechny se musely dělat znovu.
 |
Vůbec poprvé v historii budovy se pak adaptovala půda, která je dnes nedílnou součástí expozic. Jsou v ní i kanceláře a zázemí pro zaměstnance muzea. Aby nebylo vše úplně nové, ponechali tu architekti původní půdní cihlovou dlažbu.
„Sám jsem Chotěbořák, žil jsem zde prvních 25 let života. V patnácti jsem si přivydělával právě v této budově. Rád se do ní podívám a jsem zvědav, zda ji poznám i uvnitř. Stala se z ní ozdoba města,“ zmínil přítomný senátor Jan Tecl.
„Interaktivních prvků je až nezdravě hodně“
Středeční otevření všech prostor bylo velkou slavností. „Nestává se příliš často, že bychom v Chotěboři otevírali muzeum. Poprvé se tak stalo v roce 1885, podruhé a naposledy pak v roce 1952. Pevně věřím, že dalšího otevírání muzea v Chotěboři se už nikdo z přítomných nedožije,“ pobavil hosty vedoucí muzea Michal Kamp.
Nové chotěbořské muzeum je díky spolupráci s opravdovými experty na expozice a výstavní prostory skutečným unikátem. Je nejnovějším a díky množství použité techniky a audiovizuálních a interaktivních systémů nejmodernějším v celé republice. „K provozu expozic jsou tu natahány kilometry a kilometry kabeláže,“ pronesl starosta.
Chotěboř plánuje supermoderní muzeum, v návštěvnících má zanechat emoce |
„Až se mi zdá, že interaktivních prvků je tu možná až nezdravě hodně. Kvůli případným poruchám. Když jeden systém vypadne, už ta expozice kvůli jejich propojení moc nefunguje. Návštěvníci umí být divá zvěř, tak uvidíme, co se nám tu první poškodí a jak to tady dopadne,“ rychle ho se smíchem doplnil Kamp.
Kompletní prohlídka muzea podle něj zabere hodiny. „Ale to jsme chtěli, aby to lidé nestihli všechno a aby měli důvod se k nám vracet,“ zmínil vedoucí muzea.
Na střechu láká nová vyhlídková plošina
Budova má tři podlaží, každé je rozdělené na dvě rozlehlé sekce. V přízemí lidé nejdou turistické informační centrum s edukační místností a moderní sál pro jednání zastupitelstva. Výstavní prostory jsou v druhém patře. V jedné části pro výstavy sezonní, momentálně místního rodáka, umělce Zdeňka Rykra, v druhé je stálá expozice o geomorfologii podhůří Železných hor a řece Doubravě.
Ve třetím patře je skutečně nevšední expozice o historii města a okolního regionu. Vede z něho i venkovní točité schodiště na novou vyhlídkovou plošinu na střeše. Z ní je vidět jak náměstí, tak reliéf Železných hor. Zbytek bývalé půdy tvoří kanceláře a zázemí pro čtyři muzejní pracovníky.
Chotěboř začala se stavbou muzea. K obří investici pomohly peníze ze Sberbank |
Ve stálých expozicích návštěvník jako by nevěděl, co dřív. V potemnělých místnostech je spousta světel, LED pásků, nasvícených vitrín s cennými exponáty, ale také tlampačů se sluchátky a výkladem, světelné stoly, promítání na podlahu i na zdi, nejrůznější interaktivní hry, displeje, projektory, interaktivní prvky. Do všeho je zapojen návštěvník, všechno může vyzkoušet. Do konce i v muzeích málo vídanou virtuální realitu.
Poslední nové muzeum za evropské peníze?
Už od čtvrtka bude muzeum i informační centrum fungovat v běžném režimu. Informační centrum bude otevřené denně, muzeum každý den kromě pondělka, vždy od 9 do 17 hodin. Program začne nabízet i pro školy a školky ze širokého okolí.
Náklady na koupi budovy, její rekonstrukci a vybudování muzejních expozic vyšly v součtu na 128 milionů korun včetně DPH. Více než polovinou, konkrétně 68 miliony, přispěla evropská dotace.
„Možná je to jedno z posledních muzeí, které prostřednictvím evropských dotací vzniklo. Evropská unie od roku 2028 chystá změny v dotační politice,“ poznamenala Renata Marková z Centra pro regionální rozvoj, přes nějž dotační peníze šly.
