Petr Böhm pocházející z obce Borovy u Plzně v Pelhřimově představil 37 cm vysokou plně funkční drátovanou loutku Hurvínka, jež se vzápětí zapsala do České knihy rekordů.
„K její výrobě spotřeboval autor celkem 380 metrů černého drátu, 81 metrů drátu měděného a 62 metrů pozinkovaného. Oči tvoří dvě skleněné ručně malované kuličky,“ začal s představováním nového unikátu Miroslav Marek z pelhřimovské Agentury Dobrý den.
Práce na loutce, jejíž součástí je i tradiční dřevěný kříž, který umožňuje její pohyb pomocí vodicích provázků, podle něj nakonec trvala 83 hodin.
Chtěl posunout vlastní hranice
„Loutka je dokladem nejen drátenického řemesla, ale také odkazem k českému a slovenskému loutkářství, které se před deseti lety dostalo na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO,“ připomněl Marek.
Autorem loutky je vyučený truhlář, který se živí jako ošetřovatel v zoologické zahradě. Drátenictví se údajně věnuje necelé tři roky.
Do Pelhřimova za zábavou i rekordy. Kdo hledá krematorium, odjíždí zklamán |
„Chtěl jsem si udělat figurku Hurvínka. Řekl jsem si ale, že si chci posouvat vlastní hranice, chci si to ztížit, neudělat klasickou postavu, ale udělat plně pohyblivou loutku,“ svěřil se Petr Böhm.
Za poměrně krátkou dobu se z něho stal významný člen řemeslné komunity. S kolegou Karlem Kunešem stojí za pravidelnými drátenickými výzvami k tvorbě na určité téma, organizovanými přes Facebook. Výzva už oslovila desítky lidí v Česku i na Slovensku.
Vzkaz je jasný: Pojďte něco dělat
A její duch podle Marka přesně zapadá do myšlenky, s níž před lety vzniklo i pelhřimovské muzeum schraňující unikáty lidské hravosti a tvořivosti.
Školák si na obličej připnul 82 prádelních kolíčků, vytvořil český rekord |
„Říkáme to při jiných příležitostech a jinými slovy vlastně úplně stejně – neseďte doma u počítačů a televizí, ale pojďte něco dělat,“ vzkázal Marek.
Loutka neposedného chlapce Hurvínka se objevila poprvé 2. května 1926 po boku postavy Spejbla, který je o šest let starší. Duchovním otcem loutky je Josef Skupa, pro kterého ji vyřezal Gustav Nosek, tehdy modelář Škodových závodů v Plzni.
