Horácká galerie v Novém Městě na Moravě na Žďársku dnes otevřela výstavu Dva póly života s plastikami a kresbami Ludmily Seefried-Matějkové. Součástí výstavy jsou také fotografie Zuzany Richter, pro kterou se realistické sochy Seefried-Matějkové staly objektem její vlastní výtvarné tvorby. Obě autorky navíc spojuje život v Německu a letité přátelství, řekla ČTK kurátorka výstavy Ilona Víchová. Výstava potrvá do 13. září.
Název výstavy podle kurátorky odkazuje k sochařčiným životním zkušenostem, ke kterým patří druhá světová válka, komunistický převrat a pocit útlaku, stejně jako šťastné chvíle, setkání s přáteli a blízkými.
Úvodnímu výstavnímu prostoru dominuje socha Otcův klobouk, což je sochařčin autoportrét. "Hodně to symbolizuje a vystihuje, jaká je osobnost. Že je pevná, tvrdá, rozhodná, ale zároveň křehká," řekla Víchová.
Sochařka Seefried-Matějková se narodila v roce 1938 v Heřmanově Městci. Když o deset let později komunisté otci zabavili pilu, musela se rodina stěhovat na západ Čech. Střední výtvarnou školu v Praze vystudovat mohla, vysokoškolské vzdělání ji ale z politických důvodů neumožnili. V roce 1967 mohla vycestovat a začala žít v Berlíně, kde studovala u Henryho Lonase.
I pod jeho vlivem se nejprve věnovala abstraktní tvorbě, ale umělecká nálada v Berlíně ji později přivedla k realismu až hyperrealismu. Nejprve tvořila sochy z polyesteru, který umožňoval precizní zpracování detailů a byl schopný navozovat realistickou podobu kůže jejich figur. Byl ale zdravotně závadný. "V polyesteru vyrobila jen asi pět nebo sedm soch, pak se musela obrátit k jiným materiálům a začala pracovat v pálené hlíně nebo kameni," řekla Víchová. Úspěšná byla v mnoha soutěžích vypsaných na díla do veřejného prostoru. K těm nejznámějším patří sousoší Tanec na sopce.
V Německu, kde se i provdala, žila do roku 2015. Pak se vrátila do Mariánských Lázní. V Novém Městě na Moravě vystavuje poprvé. Vystavené exponáty pocházejí ze stálé expozice jejich děl, která vznikla v klášteře v Chotěšově.
Sochařská díla na výstavě v Horácké galerii doplňují fotografie Zuzany Richter, která se narodila v roce 1960 v Praze a střídavě žije v Česku a Německu. S Ludmilou Seefried-Matějkovou se seznámila v Berlíně. "Byla jsem na výstavě k jejím šedesátinám a úplně jsem se zamilovala do všech soch, které jsem tam viděla," řekla ČTK fotografka, která se později se sochařkou spřátelila a její díla zakomponovala do svých fotokoláží.
Návštěvník novoměstské výstavy tak může vedle sebe obdivovat sochy, často v životní velikosti, a zároveň podobu, kterou jim dala Richter na svých černobílých fotografiích, v nichž vynikají jako jediné vyvedené v barvě. Platí to i pro sochu tělnaté ženy jménem Hanna z roku 1973, kterou fotografka umístila na pražské Staroměstské náměstí. I při svých rozměrech na něm působí ztraceně. "Fotografii jsem pojmenovala Nikdo nevidí tlustou Hannu," dodala fotografka.
