Návštěvníci pelhřimovského Muzea rekordů mohou od středy vidět první plně pohyblivou loutku Hurvínka vyrobenou drátenickou technikou. Petr Böhm vyrobil postavu nezbedy, který diváky baví už 100 let, z více než 500 metrů drátů. Podle Miroslava Marka z Agentury Dobrý den spravující české rekordy je loutka dokladem nejen drátenického řemesla, ale i odkazem k českému a slovenskému loutkářství, které se před deseti lety dostalo na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.
"Chtěl jsem si udělat figurku Hurvínka. Řekl jsem si ale, že si chci posouvat vlastní hranice, chci si to ztížit, neudělat klasickou postavu, ale udělat plně pohyblivou loutku," řekl Böhm. Je z obce Borovy na Plzeňsku, takže k postavičce, která má původ v Plzni, má i geograficky blízko. Práci na loutce vysoké 37 centimetrů věnoval přes 80 hodin. Použil černý žíhaný drát, pozinkovaný drát a lakovanou a surovou patinovanou měď.
Vyučený truhlář Böhm se živí jako ošetřovatel v zoologické zahradě, drátenictví se věnuje necelé tři roky. Za poměrně krátkou dobu se stal významným členem řemeslné komunity. S kolegou Karlem Kunešem stojí za pravidelnými drátenickými výzvami k tvorbě na určité téma organizovanými přes facebook. Výzva už oslovila desítky lidí v Česku i na Slovensku.
Duch výzvy podle Marka zapadá do myšlenky, se kterou vzniklo i pelhřimovské muzeum schraňující unikáty lidské hravosti a tvořivosti. "Říkáme to při jiných příležitostech a jinými slovy vlastně stejně - neseďte doma u počítačů a televizí, ale pojďte něco dělat," řekl Marek.
Loutka neposedného chlapce Hurvínka se objevila poprvé 2. května 1926 po boku postavy Spejbla, který je o šest let starší. Duchovním otcem loutky je Josef Skupa, pro kterého ji vyřezal Gustav Nosek, tehdy modelář Škodových závodů v Plzni. Skupa nejprve působil na amatérské scéně, v roce 1930 vzniklo Divadlo Spejbla a Hurvínka. Časem se rozšířilo o tři další postavy, a to Máničku, Bábinku a psa Žeryka. Vystřídalo se u nich několik hlasů a autorů.
Spejbl s Hurvínkem jsou i v české rekordmanské síni slávy. "Je to divadlo, jehož hry už byly přeloženy a odehrány v 25 jazycích a aktuálně uvedeny ve 37 zemích světa," řekl Marek. Mezi jedno z ocenění divadla patří i cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla.
Loutkových souborů je podle Marka v Česku přes 300, v době první republiky jich bylo desetkrát tolik. Hurvínek je zřejmě nejznámější loutka původem z Evropy. Česko má i prvenství v délce pravidelného vydávání časopisu, který se věnuje loutkoherectví. "Jmenuje se Loutkář a vychází od roku 1929," dodal Marek.
