Předseda spolku Petr Marek výrobu ptačích budek financoval ze svých peněz. „Každý má nějaké hobby. Někdo sbírá auta nebo dovolené v zahraničí. U mě je to ochrana přírody a ornitologie,“ usmívá se Petr Marek, zakladatel a předseda spolku v jedné osobě.
Pro drobné zpěvné ptactvo připravil dva druhy hnízdních budek. Klasický „sýkorník“ je určený pro různé druhy sýkorek, ale využít ho může i vrabec polní nebo rehek zahradní. Další je polootevřená budka vhodná pro rehka zahradního, ale vybrat si ji mohou i lejskové šedí, konipasi bílí nebo kosi černí.
Na krmítka přilétají ptačí otužilci i hosté ze severu. Začíná sčítání ptactva |
„Oba typy budek nabízíme občanům, školám, nebo i firmám zdarma, aby si je vyvěsili na stromě či na své budově. Volají mi lidé z různých koutů kraje, z vesnic v okolí, že by si budku rádi vzali, ale tento výzkum je cílen jen na město Pelhřimov,“ vysvětluje Marek.
Projekt je součástí výzkumu, který má monitorovat hnízdění ptactva v městském prostředí. Každá budka má totiž své číslo a evidovaná bude v interaktivní mapě na webových stránkách.
Sovy přišly nejen o strom, ale často o celý les
„Všeobecně se ví, že spousta ptačích druhů opouští zemědělskou krajinu a přesouvá se do městského prostředí, kde je víc úkrytů v okrasné zeleni, je tam o něco tepleji a také víc potravy. Výzkum chceme vést po dobu životnosti budek. Zajímat nás bude, jaké druhy v budce zahnízdí, jak úspěšný bude pár ve vyvedení mláďat, které budky budou obsazené, jak často a které se zase neobsadí. Určitě nebudeme do hnízd zasahovat ani kroužkovat mláďata,“ popisuje Petr Marek.
Záměrně také není kolem vletového otvoru do budky plechový kroužek, který zajistí požadující průměr otvoru pro sýkory. „V podmínkách městského prostředí nás zajímá, zda i zde může budku obsadit třeba takový brhlík lesní nebo některý ze strakapoudů, kteří si vletový otvor zvětšují vzhledem ke své velikosti,“ poznamenal předseda spolku.
Druhý projekt se týká puštíků obecných. Jeho cílem je podpořit zachování populace této větší lesní sovy na Pelhřimovsku. „Vysočina má z velké části lesy vykácené po kůrovcové kalamitě. To přineslo problém pro tyto naše sovy. Mnoho z nich přišlo nejenom o svůj doupný strom, ale často také o celý svůj les,“ připomíná Petr Marek.
Na puštíky se zaměřili i z toho důvodu, že další sovy, které jsou drobnějšího vzrůstu, například kulíšek nejmenší nebo sýc rousný, mohou využívat dutin, které vytvoří například datel. „Pro puštíky je však takový vletový otvor příliš malý,“ dodává. V tomto případě projekt cílí na celý pelhřimovský okres.
Do každého katastru alespoň jednu budku
Zatím je vyhotoveno třicet budek pro puštíky a další budou následovat. „Naším cílem je do každého katastru obce v celém okrese pověsit jednu hnízdní budku. Každý týden nyní rozvěsíme v území dvě až tři. Území budeme pokrývat postupně,“ připomíná Marek.
Spolku se osvědčila spolupráce se soukromými vlastníky lesů. „Máme zkušenosti, že je problematika zajímá, o les se starají a my zároveň víme, že budku budou kontrolovat. I v tomto případě jsou budky očíslované a k vidění na interaktivní mapce. Už na jaře bychom chtěli dělat první kontrolu hnízdění, ale myslím si, že obsazenost bude vyšší až v dalších letech,“ naznačuje.
Aby budka byla pro majitele lesů akceptovatelná, vymyslel Petr Marek i speciální závěs, aby se budka nemusela přibíjet ke stromu hřebíkem. Stačí jenom zkrátit postranní větev a budku zavěsit.
Každý, kdo bude mít zájem o hnízdní budky zdarma a splňuje dané podmínky, může se ozvat předsedovi spolku a domluvit se na podrobnostech.
