„Tímto rozhodnutím fakticky končí desetileté období nejistoty, které místní obyvatele i vedení obcí provázelo od roku 2016. Proti obnovení těžby uranu se dlouhodobě stavěla nejen obec Brzkov, ale také sousední obce Věžnice, Polná a Přibyslav,“ uvedl advokát Luboš Kliment, který zájmy obcí v celé záležitosti zastupuje.
Žádost o rozšíření chráněného ložiska státní společnost, která se specializuje na zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví, podala roku 2019. Několik let před tím se možnostmi obnovení těžby v lokalitě, kde průzkumná těžba probíhala už na konci 80. let minulého století, začala zabývat.
Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, by mělo jít o konec definitivní. Z toho důvodu vítáme, že snaha oživovat uranové duchy minulosti na Vysočině rozhodnutím ministerstva životního prostředí skončila.
Edvard Sequensenergetický konzultant ekologického sdružení Calla
Diamo na ministerstvu životního prostředí žádalo o stanovení nového průzkumného území. Tento prostor by pak byl chráněn pro případnou budoucí těžbu. Čtveřici obcí v bezprostředním okolí to šokovalo. Rozloha dotčeného území totiž měla být trojnásobná oproti dnešnímu stavu. Teprve při stanovení průzkumného území mohlo Diamo vypočítat zásoby uranu v zemi.
Obce se tomuto kroku bránily a podávaly proti němu námitky. „Jde nám o to, aby ministerstvo stanovení průzkumného území nepovolilo. Přineslo by to omezení majitelům pozemků, spatřujeme v tom i jeden z kroků k faktickému otevření ložiska,“ nechal se před více než šesti lety slyšet starosta Přibyslavi Martin Kamarád.
Definitivní výhra to ještě být nemusí
Samosprávy a obyvatelé obcí si tak nyní mohou oddechnout. „Zastavení řízení považujeme za velké vítězství zdravého rozumu a především za potvrzení toho, že hlas obcí a místních obyvatel musí být slyšet,“ reagoval starosta Brzkova Aleš Bořil.
„Deset let jsme žili v obavách z dopadů těžby na krajinu, kvalitu spodních vod i na kvalitu života v našem regionu. Rozhodnutí ministerstva dává nám i dalším generacím jistotu, že náš domov nebude devastován těžebním průmyslem,“ dodal starosta.
Důvodem zastavení řízení byla absence potřebných podkladů pro stanovení chráněného ložiska ze strany Diama. Jak ale pro ČTK vysvětlila specialistka komunikace podniku Kristýna Hanušová, státní podnik o další prodloužení řízení už cíleně neusiloval.
„Státní podnik Diamo se rozhodl o další prodloužení nežádat s jednoduchým zdůvodněním. Dnes se pro výpočet zásob používají jiné metody než v době posledního výpočtu,“ vysvětlila.
Definitivní vítězství pro obce to tak být nemusí. Dle horního zákona vyplývá pro stát povinnost chránit všechna výhradní ložiska prostřednictvím stanoveného chráněného ložiskového území. A pokud v budoucnu výpočty existenci ložiska potvrdí, určí se hranice chráněného území na základě nových, aktualizovaných dat.
„Výsledné chráněné ložiskové území tak bude lépe odpovídat realitě a pravděpodobně bude vypadat jinak, než bylo plánováno před deseti lety,“ poznamenala Hanušová.
Vytěžilo se 63 tun, pak důl zavřel masívní poklop
Uran se v Česku přestal těžit v roce 2017. „Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, by mělo jít o konec definitivní. Z toho důvodu vítáme, že snaha oživovat uranové duchy minulosti na Vysočině rozhodnutím ministerstva životního prostředí skončila,“ uvedl Edvard Sequens, energetický konzultant ekologického sdružení Calla, které proti těžbě uranu dlouhodobě vystupuje.
Nápad těžit u Brzkova uran obce zaskočil. Podobný plán nedávno odmítly |
Poblíž Přibyslavi a Brzkova se průzkumná těžba odehrávala na konci 80. a na samém počátku 90. let minulého století. Poté byl důl zatopen a zalit betonem. Jedinou památkou na tu dobu dnes zůstala informační deska na místě uzavřené jámy. Důl byl hluboký 300 metrů, měl pět pater. Vytěžilo se z něj 63 tun uranu. V minulosti se pro obnovu těžby vyjádřil například i někdejší premiér Bohuslav Sobotka.
Podle sdružení Calla se zastavením snah o obnovení těžby uranu ušetří miliardy korun daňových poplatníků. „Museli bychom dotovat nejen výstavbu dolu, ale i chemické úpravny uranové rudy, protože původně uvažovaná v Dolní Rožínce je již v režimu likvidace,“ napsala Calla ve vyjádření.
Stráž je kvůli ekologickým škodám blokována
V dole Rožná na Žďársku se těžilo jako v posledním uranovém dole v Česku do jarních měsíců 2017. Zásoby se ale tenčily a jejich vytěžení se při klesající ceně této suroviny už nevyplatilo. Za téměř šedesát let provozu se z dolu vytěžilo přes dvacet tisíc tun uranu. Od roku 2017 je důl v likvidaci, jeho část slouží výzkumným účelům.
Největší zásoby uranu v Česku a dokonce i v celé Evropě jsou ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku. Kombinovanou těžbou - hlubinnou i vrty a chemickým loužením kyselinou sírovou - se tu z podzemí dostalo v letech 1967 až 1996 přes 26 tisíc tun uranu. I když se zbývající zásoby odhadují na mnoho desítek tisíc tun, kvůli ekologickým škodám je ložisko blokováno.
Také Polná stojí na uranu, proto se přidá na stranu Brzkova |
Podle sdružení Calla stát do konce roku 2025 zaplatil za sanace škod po těžbě a zpracování uranu mimo sociální programy horníků přibližně 63 miliard korun. Desítky dalších miliard ještě zaplatí. Největší podíl z té sumy spolykala právě likvidace ekologických škod u Stráže pod Ralskem. V Česku podle sdružení stále zůstává 386 odvalů po hornické těžbě uranu a 20 odkališť s radioaktivním rmutem s celkovým objemem 57,3 milionu metrů krychlových.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
