Lidé dnes měli mimořádnou příleitost vidět v chodu vodním kolem poháněné hamerské kladivo. Je součástí památkově chráněného lakhamru v Hamrech nad Sázavou na ďársku, který spravuje Technické muzeum v Brně. Dnes prohlídky lakhamru oivila práce kovářů i program pro rodiny s dětmi nazvaný Rok na vsi, řekla ČTK za brněnské muzeum Alena Najbertová.
lakhamr je pravidelně přístupný od května do září. Hamerské kladivo se ale uvádí do chodu jen při mimořádných příleitostech. "Jedno kolo pohání kladivo. Druhé kolo pohání nahoře měch a jetě brus. Je vidět, e kladivo má opravdu velkou sílu. Má asi 150 kilogramů a práci to opravdu hodně usnadnilo," popsala technologii Najbertová.
Na lakhamr dnes přijeli pracovat kováři z celé republiky. Práci s historickou technologií si vyzkouel i Roman Lorenc z Hodonínska. "Člověk se k něčemu takovému jen tak nedostane. Můeme být rádi, e nás sem muzeum pozvalo. Uíváme si to," řekl ČTK Lorenc. S kolegou dnes před zraky veřejnosti s pomocí bucharu vyráběl vidle. "Snaíme se dret tématu dnení akce, tak jsme se pustili do výroby vidlí, které určitě na vesnici patřily," řekl Lorenc. Pro ikovného kováře je to podle něj práce na osm hodin. "My si s tím hrajeme, děláme to pro zábavu, take se neeneme a máme to na celý den," řekl Lorenc. Mohutné kladivo podle něj práci jednoznačně usnadňuje. "Rány mají očividně větí účinnost, elezo se pod tím roztahuje jak plastelína," dodal Lorenc.
Původně středověký hamr zpracovával eleznou rudu těenou v okolí. Zanikl v 17. století. Po zruení hamru lidé vyuili náhonu vytesaného ve skále k tomu, aby na místě zřídili mlýn. Slouil a do druhé světové války. Posledními majiteli byla mlynářská rodina Brdíčků. Od 70. let minulého století mlýn vlastní brněnské muzeum, které ho postupně opravovalo a rozhodlo se obnovit i zařízení hamru. Vyuilo k tomu technologii přivezenou z Podhůří u Nepomuku.
V roce 2011 otevřelo technické muzeum v opraveném stavení expozici hamernictví, dřevařství a bydlení za posledních majitelů. Památku si ročně prohlédne asi 5000 lidí. Dostupná je jen pěky po asi čtvrthodinové procházce z nejbliích parkovacích ploch v obci. Navtívit mohou cestou třeba i Kraj světa. "To je bývalá zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Dneska je tam socha hraničního stráce a tabulka s nápisem Kraj světa," vysvětlila Najbertová.
Dnes mohly rodiny s dětmi sledovat v lakhamru nejen práci esti kovářů, ale i soutěit. Muzeum pro ně připravilo několik zastavení tematicky rozdělených podle ročních období. "Akce je součástí projektu určeného pro rodiny s dětmi S Matičkou a se roubkem za poznáním," dodala Najbertová.
