Vědce, kteří se zabývají klimatickou změnou, nečeká lehké období, budou muset obhajovat, co dělají a proč, předpokládá ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe Michal Marek. Podle něj je potřeba společnost vzdělávat, protože jen taková může pochopit, že dopady klimatické změny nejsou legrace a je potřeba se k nim postavit maximálně kultivovaně. Marek se však obává toho, že přichází doba nekultivovanosti. Zároveň je ale přesvědčen o tom, že vědci to zvládnou. Řekl to dnes ČTK na konferenci projektu Intersucho ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku.
Zpochybňování klimatické změny a výsměch tomuto tématu přichází podle něj i z nejvyšších politických pater. "Obecně z lidského chování vyplývá, že když něčemu nerozumím, tak to odsoudím a řeknu, že je to nesmysl," uvedl. Proto je podle něj důležité vysvětlovat, poučovat, dělat přednášky. "Musíme chodit i na veřejnost. Zároveň musíme dělat velice seriózní výzkum a sofistikované PR. A ukazovat, že funguje propojení základního výzkumu s praxí. Intersucho je toho skvělým příkladem," připomněl Marek dlouholetý projekt, který výrazně pomáhá zemědělcům s krátkodobým i dlouhodobějším rozhodováním.
Naději vidí v mladé generaci. "Klimatické změně rozumí podstatně víc než ta starší," řekl Marek. Poznamenal, že na aktivistku Gretu Thunbergovou mohou její kritici nadávat, jak chtějí, ale ona zvedla prapor a řekla "vy nám ubližujete, komplikujete naše bytí do budoucna". Díky ní se stala klimatická změna globálním frekventovaným tématem, dodal.
Podle něj je společnost nyní v situaci, kdy by měla chápat to, že aby mohla vůbec fungovat, musí nastat změny, které budou něco stát. "A politici se toho bojí, nemůžou slibovat světlé zítřky, tudíž problém otáčí. Udělají z toho, že se nic neděje a přece nebudeme trpět a ostatní budou profitovat z toho, že nedodržují závazky," míní Marek.
Jeho kolega a bioklimatolog Miroslav Trnka s nadsázkou přirovnal dnešní zpochybňování klimatické změny k tomu, když církev odmítala myšlenky astronoma Galilea Galileiho, který se na začátku 17. století zastával Koperníkova heliocentrického názoru. Vědec musel čelit inkvizičnímu soudu. "Klimatická změna je jen fyzika, která prostě platí. Další vypouštění skleníkových plynů povede jen k prohloubení problémů. Budeme mít více práce, budeme víc bojovat o zdroje vody a až přijde lidstvo k rozumu, budeme muset dělat opatření vedoucí ke snížení produkce skleníkových plynů mnohem rychleji," řekl Trnka. Dodal, že náklady na sanaci škod způsobených dopady klimatické změny dále porostou. "Zažíváme unikátní geofyzikální experiment. Bohužel nemáme jako kontrolní objekt planetu B a bohužel nejsme ti, kdo experiment řídí, ale jsme laboratorní myši," dodal Trnka v nadsázce.
Vědci se podle Marka nesmějí dát zatlačit. Myslí si, že mladí lidé mají podle něj při protestech právo přilepit se i k silnici, protože jde o jejich budoucnost a na ně problém s oteplováním planety čeká, nikoliv na jeho generaci sedmdesátníků.
