Že Hraběcí stolek zažívá v posledních letech návštěvnický boom, potvrzuje David Štěpánek, ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny. „Za nás jde o jednu z nejhezčích vyhlídek v regionu. Je velmi fotogenická, ostatně i my se s ní rádi chlubíme v našich propagačních materiálech,“ potvrdil Štěpánek.
Místo, nacházející se na skalnatém ostrohu, přímo nad jedním z meandrů řeky Svratky poblíž vsí Vír a Bolešín, zařadila Koruna Vysočiny i do své Instagramové stezky. Tedy mezi mnohdy méně známé turistické cíle, kde si však zájemci mohou udělat pěknou a netradiční fotku - v tomto případě s pozadím malebného údolí, okolních kopců či skal. A výsledek? „Stačí se podívat na Instagram, kolik najdete s Hraběcím stolkem fotek. Je jich tam spousta,“ podotkl Štěpánek.
Na cestě k hradu upíra
Na dřevěné lavičce, umístěné přímo na skále, se fotí zamilované páry, pěší, cyklisté, celé rodiny, ale i jednotlivci nebo pejskaři se svými čtyřnohými parťáky. Přes den, při západu slunce, v létě, v zimě. „Krásné a romantické místo. Asi vůbec nejhezčí pohled do svrateckého údolí,“ chválí výletní cíl „instagramoví turisté“.
Panorama zaujalo rovněž zahraniční filmaře. Hraběcí stolek se objevil v americkém upírském hororu Nosferatu, který vstoupil do kin loni. Film Roberta Eggerse se natáčel jak na známém hradě Pernštejn - na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje, tak na Hraběcím stolku. Jeden z hrdinů hollywoodského snímku se na vyhlídce zastavuje cestou do upírova hradu. Ponurý záběr lze vidět také v traileru filmu.
Ukazatelem, jak se na vyhlídce návštěvníkům líbí, jsou dle Štěpánka i Google mapy. Tam má skalisko s lavičkou a dřevěným altánem téměř nejvyšší možné hodnocení - 4,9. Místo s nadmořskou výškou 530 metrů tam k návštěvě doporučuje přes sto nadšených lidí.
„Cílíme ale na samotnou vyhlídku. Okolní svahy jsou stejně velmi prudké a nepřístupné,“ objasnil ředitel Koruny Vysočiny. Zmíněné suťové stráně se nyní staly i předmětem vyšší ochrany, Kraj Vysočina je vyhlásil přírodní rezervací.
Udrží se zachovalý kus přírody, kvitují místní
„Území tvoří skalní stěny, suťová pole a lesní porosty s řadou pramenišť,“ popsal vysočinský hejtman Martin Kukla. Cenný, původní smíšený les se zachoval právě díky obtížně přístupnému terénu, jenž neumožňuje intenzivní lesní hospodaření.
Chráněné území teď zaujímá bezmála 20 hektarů. „Jsme rádi, že tam rezervace bude, udrží se tím další zachovalý kus přírody,“ okomentoval Petr Janoušek, starosta Věstína, pod jehož místní část Bolešín území spadá.
Hraběcí stolek, kam zatím nevede značená turistická trasa, ale jen polní a lesní cesty, nevábí ale „pouze“ na pohledy do krajiny. Poutníci mohou využít i dřevěný altán s posezením. Ten vybudovali obyvatelé Bolešína. Slavnostně otevřen byl 8. května 2020. Tedy 75 let od konce války a také devět desetiletí po zbourání stavby, která tam původně stála. V letech 1903 až 1930 totiž krášlila skalisko dřevěná trámová rozhledna. Zbudovat ji nechal hrabě František Coudenhove-Honrichs, který do místních lesů často jezdil, hlavně na lov lišek a jezevců.
Dcera vstoupila do řádu a rozhledna zpustla
Na rozhledně rád odpočíval a stoloval, což jí dalo i název. Když hrabě roku 1912 zemřel, zdědila panství jeho dcera. Ta však později vstoupila do církevního řádu, rozhledna pustla a v roce 1930 byla kvůli svému špatnému stavu stržena.
Kolem přehrady Vír a stejnojmenné obce se nachází vyhlídkových míst celá řada. „Zmínil bych třeba Klubačici a na protější straně Rossiho vyhlídku. Turistických cílů je tu obecně hodně, vybere si opravdu každý,“ míní Štěpánek.
Místní nemají podle vírského starosty Ladislava Stalmacha s přemírou výletníků problém. „Lidé jsou dnes zvyklí se bavit méně náročnými aktivitami, než je chůze, takže množství turistů pro nás není nijak obtěžující,“ míní starosta Víru.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
