Před několika týdny se lidem hlavně ve směru od nemocnice otevřel zcela nový pohled. Areál léčebny oddělovala od novější zástavby alej vzrostlých stromů. Místo nich jsou podél ulice U Rybníčku jen nízké pařezy.
Někteří lidé jsou rádi, že starší stromy, z nichž čas od času upadla větev, jsou pryč. Mnoho je ale těch, kteří kácení kritizují. „Takové pěkné stromy, jaká je jich škoda. Komu tam mohly vadit? Kácet a ničit jde každému, ale něco vytvořit, to už je horší,“ zlobila se například paní Blanka, která bydlí nedaleko.
Nová podoba i nahrazená zeleň
Stromy nechala pokácet psychiatrická nemocnice. Ta už roky plánuje velkou revitalizaci celého parku. Práce nedávno zahájila, trvat mají rok a půl. V polovině příštího roku se lidé mohou těšit na novou podobu parku. I na novou zeleň, která tu původní nahradí.
„Park byl založen roku 1928. Jedná se o stoletý areál, kde dosud neprobíhaly žádné větší úpravy a zásahy do zeleně,“ upozorňuje mluvčí psychiatrické nemocnice Pavlína Libusová. Jak dodává, cílem projektu je vytvoření bezpečného a ekologicky šetrného parkového areálu, který bude pro veřejnost i pacienty příjemným a reprezentativním prostředím.
Veškeré kácení je řádně povoleno odborem životního prostředí havlíčkobrodského městského úřadu. Rozhodnutí vydal ve dvou řízeních už v roce 2024. Pokácet povolil 180 vzrostlých stromů a 128 keřů. U více než poloviny je důvodem jejich stáří a neutěšený stav, zhruba třetina musí pryč z kompozičních důvodů a zbylé ustoupí novým objektům.
„Plochy zeleně v areálu psychiatrické nemocnice tvoří přes 19 hektarů a zahrnují jak řadu hodnotných věkovitých dřevin ještě z doby založení, tak množství nekoncepčních výsadeb z konce minulého století. V uplynulých desetiletích neprobíhaly žádné rozsáhlejší promyšlené sadové úpravy či větší stavební zásahy,“ vysvětlila vedoucí odboru Marta Gerthnerová s tím, že v celém parku bylo zaevidováno celkem 1 800 kusů jednotlivých dřevin.
Vedoucí odboru ujistila, že kácení dřevin není plošné. Týká se hlavně porostů přestárlých, rozlámaných či kompozičně nevhodných. „Keře i stromy povolené ke kácení jsou nižšího estetického a funkčního významu, hodnotné dřeviny jsou zachovány. Náhradní výsadba kompenzuje ekologickou újmu a zvýší biodiverzitu druhové i věkové skladby dřevin,“ zdůraznila Gerthnerová.
Náhradní výsadba v několika ohledech výrazně předčí současný stav. Tvořit ji má 153 solitérních stromů, mezi nimiž jsou vedle lip, dubů, javorů a bříz rovněž ovocné jabloně, hrušně, slivoně či višně. A pak zejména obrovská nalož více než sedmi tisíc keřů.
Revitalizace parku vnukne novou podobu a ještě více prohloubí jeho funkci. „Park bude nově rozdělen na různé funkční části a současně dojde k jeho propojení s přilehlým okolím,“ vyzdvihuje záměr projektanta Libusová.
Během roku a půl bude upraven povrch chodníků, rozšířeno veřejné osvětlení či upraveno oplocení. Vznikne v něm několik nových vstupů včetně třeba průchodu ikonickou zaoblenou nárožní zdí pod historickým nápisem Zemský ústav pro choromyslné v Rozkošské ulici.
Vzniknou místa pro setkávání
Součástí prací bude rovněž úprava a doplnění vegetace. Ta se bude týkat jak hlavních alejí stromů, tak i výsadby nově navržených záhonů, květinových luk či popínavých rostlin kolem zídek.
Restaurována bude rovněž fontána u vstupu do areálu. Funkčnost areálu zajistí pořízení a osazení nového mobiliáře, přibudou i krmítka pro ptáky či hmyzí hotely.
„Nově vzniknou místa pro setkávání a body zájmu. Vybudujeme nový altán u kulturního domu. V sadové části parku položíme pochozí platformu z dřevěných prken, v lese pak pororoštovou platformu vybavenou novými lavičkami a několika zvukovými prvky,“ doplnila mluvčí nemocnice.
Práce na proměně parku začaly před několika týdny. Zhotovitel chtěl pro kácení a nutné zásahy do zeleně využít období vegetačního klidu. Ty největší stavební úpravy má ale ještě před sebou. Celkové náklady se blíží ke stovce milionů korun, projekt je financován z peněz léčebny, státního rozpočtu i evropské dotace.
A co je hlavní? Počítá se s tím, že celý park zůstane i nadále veřejnosti volně přístupný. „Navíc bude přestavěn tak, aby veřejnost, pacienti i zaměstnanci našli tu svou klidovou zónu,“ slibuje Pavlína Libusová.
I nadále tak bude moci sloužit pro vycházky, klidné vyjížďky s kočárkem nebo na kole.
























