Do Jihlavy se tehdy sjížděly celé autobusové zájezdy zvědavců, aby na vlastní oči viděli exotické ovoce nebo balené maso. „Vnímal jsem to jako velkou novotu. Takové zboží jako mango, to jsme v životě neviděli. Když už nic, každý se šel podívat,“ popsal zákazník Vladimír své tehdejší pocity. Legendární budova však letos napsala další nečekanou kapitolu.
Do 6. června 1991 vypadalo nakupování potravin v Česku úplně jinak. Zákazník většinou stál frontu u pultu a diktoval prodavači, co chce podat. Nebo chodil v samoobsluze s košíčkem v ruce kolem regálů, kde bylo často i prázdné místo. Jihlavská Mana, která vznikla přestavbou původní socialistické samoobsluhy Vysočina, přinesla koncept inspirovaný Západem.
Nápor, který musela krotit ochranka
Samotnému otevření předcházely týdny napjatého očekávání. Kvůli novému systému prodeje bylo několik zaměstnanců týden na školení v Nizozemsku. „Bylo nás tam asi pět, i zelinářka a řezník,“ vzpomíná tehdejší manažer prodejny Martin Hildemann.
A obyvatelé sídliště Březinky zvědavě nakukovali škvírami v papírech, kterými byly zalepeny výlohy během rekonstrukce.
„Podle mne jim konkurence jedině prospěje. Budou se více snažit... Něco se mohou naučit, vždyť tady byly a pořád ještě jsou všechny velké obchody stejné... Na první pohled vidím, že kultura prodeje bude lepší než jinde,“ svěřil se tehdy den před otevřením reportérovi MF DNES jeden z Jihlavanů, kteří zvědavě okouněli u výloh.
V den „D“ pak před obchodem od brzkých ranních hodin přešlapovaly stovky nedočkavců. Zájem byl tak gigantický, že ochranka musela pouštět lidi dovnitř ve vlnách po deseti až patnácti lidech, aby nedošlo k ušlapání, vzpomíná Hildemann. Mana se okamžitě stala symbolem nové éry a do Jihlavy začaly proudit davy lidí nejen z Vysočiny, ale z celé republiky, a dokonce i organizované autobusové výpravy ze Slovenska.
Strach živnostníků i logistika na koleni
Otevření Many však nevítali všichni s nadšením. Vznikající síť velkoprodejen (Ahold jich chtěl v roce 1991 otevřít pětadvacet) tehdy vyvolával obavy a odpor u drobných soukromých podnikatelů, kteří se báli, že je západní gigant zlikviduje. Tehdejší ministryně obchodu Štěpová dokonce musela čelit tlaku, aby atraktivní prodejny z privatizačních aukcí předem vyřazovala, aby nevznikaly monopoly. Nakonec však zvítězil názor, že zdravá konkurence trh jedině stimuluje.
Z dnešního pohledu plně automatizovaných skladů byla tehdejší logistika fascinující. Vše se budovalo od nuly. První manažeři vzpomínají, že zboží se objednávalo přes tehdy revoluční faxy a pro banány nebo jogurty se jezdilo do skladů v Nizozemsku, s nadsázkou řečeno „na otočku“.
Od Many přes Albert až k potravinám Balada
Příběh první Many předznamenal obrovský boom maloobchodních řetězců v Česku. Jen o týden později se otevřela další Mana v Praze a zrodil se český fenomén víkendových rodinných nákupů pod jednou střechou.
Velká gastro událost v Jihlavě. Začnou se prodávat zákusky slavné cukrářky. Kdy a kde? |
Postupem času prodejna na jihlavském sídlišti měnila názvy i provozovatele (určitou dobu fungovala pod značkou Julius Meinl), ale nakonec se na dlouhé roky vrátila pod křídla svého původního zakladatele – společnosti Ahold (dnes Ahold Delhaize) jako supermarket Albert.
Historie se však neptá a čas nezastavíš. Po dlouhých letech letos na jaře na Březinkách značka Albert definitivně skončila. Po několikaměsíční pauze a velké rekonstrukci se v prostorách legendární první Many otevřel v dubnu 2026 zbrusu nový supermarket – potraviny Balada. Místní obyvatelé, kteří na otevření nových potravin netrpělivě čekali, vzali prodejnu hned v první dny útokem, čímž symbolicky zopakovali nápor z června roku 1991.
Šok z exotiky, baleného masa i káva zdarmaInteriér bývalé samoobsluhy Vysočina doznal před otevřením prodejny Mana podstatných změn. Zahraniční chladicí technika, drobné ozdůbky a uspořádání regálů umožňovaly zákazníkům dosud nepoznanou orientaci. Co tehdy Čechům nejvíce vyrazilo dech?
|
