Na Vysočině s velkým počtem malých obcí je přes 600 knihoven, mnohé z nich získaly v uplynulých letech ocenění v knihovnických soutěžích. Vysočina je v soutěžích nejúspěšnějším krajem, řekla ČTK zástupkyně ředitelky Krajské knihovny Vysočiny Irena Brezovic.
Knihovny na venkově podle ní často zastávají roli komunitního centra. A mohou zprostředkovat i vzdělávání. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou pro svoje čtenáře pořádají virtuální univerzitu třetího věku. "Je to moderní trend, aby knihovna nebyla jen místo plné knížek, ale aby to bylo příjemné místo, kde se lidé rádi dobrovolně setkávají a třeba si jen povídají nebo něco tvoří," řekla Brezovic.
V obci Smrčná na Jihlavsku knihovnu obnovili před čtyřmi lety. Před tím asi 40 let nefungovala. Nový začátek knihovny byl podle knihovnice Lucie Janákové skromný. Nejdřív to byl jen koutek s knížkami na poště. Když se osvědčil, zřídila obec knihovnu na obecním úřadě. Funguje od jara 2021. Knihovní fond získala od Krajské knihovny Vysočiny. Některé knížky věnovali lidé z obce. Teď má knihovna asi 1000 titulů a další mají čtenáři k dispozici díky výměnnému fondu jihlavské knihovny. "To je výborná věc, knížky nemusíme nakupovat a hlavně se po dvou letech obměňují," řekla Janáková.
Knihovna má asi stovku čtenářů a pravidelně pořádá kulturní akce. "Už když se knihovna zakládala, tak jsme věděli, že to chceme udělat jako komunitní centrum, aby to lidi trošku tmelilo. V zimě jsme měli mikulášskou nadílku, máme tam Noc s Andersenem i pasování na čtenáře," řekla Janáková.
Podobně funguje v posledních letech i knihovna v Lipníku na Třebíčsku. "Knihovna tam několik let v podstatě nefungovala, ale před dvěma lety nastoupila nová knihovnice Kristýna Floriánová a vyšvihla ji naprosto neuvěřitelným způsobem," řekla ČTK Marie Dočkalová, ředitelka Městské knihovny Třebíč. Městská knihovna pomáhá na Třebíčsku 135 neprofesionálním knihovnám, třeba i výměnným fondem.
Lipnická knihovna má přes 50 registrovaných čtenářů a více než 1000 knih. Letos by se také mohla dočkat modernizovaných prostor. "Knihovna je maličká, což je obrovský problém. Chtěli bychom to celé rozšířit, připojit k ní ještě jeden nebytový prostor, který je vedle, a udělat tam hernu nebo odpočinkovou místnost a čítárnu, což bude vyžadovat kompletní rekonstrukci. Pak se vrhneme i do stávající knihovny," řekl starosta Lipníku Petr Sameš. Odhadl, že náklady budou přes milion korun.
"Tady je vidět, jak je to všechno o osobě knihovníka," zdůraznila Brezovič. Vyzdvihla třeba i činnost knihoven v Senožatech, Hybrálci, Horních Dubenkách nebo v obci Sněžné na Žďársku, kterou vede Anna Holešová. Za svoji práci získala Holešová loni krajské ohodnocení MARK určené knihovníkům do 35 let.
Rok před tím obdržela knihovna ve Sněžném zvláštní ocenění a diplom ministra kultury v celostátní soutěži Knihovna roku. Diplomy se udělují za druhé a třetí místo. Loni stejnou soutěž vyhrála knihovna z Hodic na Jihlavsku, v roce 2019 byla vítězem knihovna ve Větrném Jeníkově. S diplomem v minulosti ze soutěže odešly také knihovny v obcích Smrčná nebo Číměř. "Kraj Vysočina je vlastně nejúspěšnějším krajem v historii této soutěže, která se koná od roku 2002. A za tu dobu máme pět absolutních vítězů a pět zvláštních ocenění, to znamená druhých a třetích míst," řekla Brezovic.
V kraji funguje 604 knihoven, z toho 40 je profesionálních, ostatní jsou buď jejich pobočky nebo neprofesionální knihovny. Přes tři čtvrtě knihoven je napojeno na knihovní systém, který zároveň umožňuje půjčování knih v elektronické podobě. "A teď je největším trendem půjčování audioknih v elektronické podobě," řekla Brezovic. Je to služba, která nahrazuje půjčování audioknih na CD.
Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě funguje jako metodická opora dalším knihovnám, zabývá se i vzděláváním knihovníků nejen z Vysočiny. Zaštiťuje také servis dalším institucím včetně Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Její knižní fond čítá přes 400.000 knihovních jednotek, mezi které patří knihy, časopisy, mapy, normy i CD a DVD.
