Obnova za zhruba dvanáct milionů korun se týká evropsky významné lokality Dářská rašeliniště, která zahrnuje dvě národní přírodní rezervace (NPR) – Radostínské rašeliniště a Dářko.
„Na Radostínském rašeliništi je úprava vodního režimu v podstatě kompletně dokončená. A i na Dářku máme technickou část téměř hotovou, ladí se jen detaily,“ popsal za Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Vysočina.
V prvních krocích revitalizace došlo ke stržení drnů a vrchní vrstvy půdy a také k prořezání náletových dřevin. To by mělo do budoucna znovu zvýšit rozmanitost tamního rostlinstva, které bude mít teď konečně více prostoru i světla.
Do oblasti přibyly také nové tůně a obnovené mokřady, v NPR Dářko a jejím okolí pak velkou část prací tvořilo zahrnování či přehrazování odvodňovacích kanálů. Kvůli těmto stavebním činnostem má být ještě do konce dubna uzavřena část turistické stezky kolem rybníka, konkrétně úsek od březové aleje za Radostínem až k rozcestí Padrtiny.
„Už nyní ale můžeme pozorovat, že projekt má na krajinu pozitivní efekt. Voda se dostala více na povrch. I když je aktuálně sucho a téměř neprší, je patrné, že voda v rašeliništích stojí, povedlo se ji zvednout – což bylo i cílem prací,“ řekl Hlaváč s tím, že teď jsou vytvořené předpoklady pro to, aby celý ekosystém unikátních rašelinišť znovu ožil.
Oblast zůstane pod dohledem
Ačkoliv je technická část nákladné akce téměř u konce, řada dalších kroků a následné péče ochranáře ještě čeká. „Je třeba dál pracovat na samotné obnově přímo v upravených lokalitách. Plochy, kde jsme strhávali drn, se musejí například kosit, aby se rostlinná společenstva zase stabilizovala,“ vysvětlil Hlaváč.
Odborníci také budou ještě několik let celou oblast bedlivě sledovat a změny dál vyhodnocovat.
Ve spolupráci s obcí Radostín, v jejímž katastru se část Dářských rašelinišť nachází, je navíc v plánu ještě vyřešení jednoho problematického úseku. Aby totiž systém revitalizovaných podmáčených ploch optimálně a bez problémů fungoval, musí být upraven vodní tok směřující z vesnice a tamních rybníků právě k Velkému Dářku.
„Bez toho není možné celý projekt zcela dokončit, protože by mohlo dojít k zatopení vyústění kanalizace u krajních domů,“ nastínil ředitel.
Začala záchrana unikátních rašelinišť u Dářka. Ochránci jim chtějí vrátit vodu |
Na proměnu odtoku se už Radostínští – ve spolupráci s AOPK – připravují. „Nemáme ještě potřebná povolení, ale předpokládáme, že v příštím roce už by mohlo dojít k realizaci,“ uvedla radostínská starostka Ivana Chromá s tím, že na záměr za několik milionů korun chce obec získat dotaci.
Dářská rašeliniště patří k nejcennějším mokřadům chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Rezervace Dářko byla vyhlášena již v roce 1933 – mimo jiné i díky podpoře tehdejších vlastníků pozemků Eleonory a Zdenko Radslava Kinských, kteří si uvědomovali mimořádnou přírodní hodnotu tamních rašelinišť.
„Uvážlivým a na svou dobu pokrokovým přístupem se zasloužili o založení jednoho z prvních chráněných území v tehdejším Československu,“ konstatovala Karolína Šůlová, mluvčí AOPK.
Rosnatka, blatka či suchopýr
Postupně se však podle Šůlové v celém území začaly projevovat nežádoucí změny. „Dřívější odvodnění v kombinaci s dopady klimatické změny způsobily postupný pokles hladiny podzemní vody a zarůstání původně otevřených rašelinišť,“ vylíčila mluvčí. V minulosti oblast poškodila také těžba rašeliny. .
Stav z posledních let zhoršoval podmínky pro vzácné mokřadní rostliny, jako je třeba klikva bahenní, suchopýr pochvatý, kyhanka sivolistá, rosnatka okrouhlolistá či vlochyně, ale také pro unikátní populaci borovice blatky. Pravě okolí Dářka je totiž jedním z mála míst v Česku, kde blatka přirozeně roste.
Rašeliniště u Velkého Dářka volá o pomoc, vysychá a mizí odtud vzácné druhy |
Zhoršení podmínek ale zasáhlo rovněž obojživelníky, vážky či ojedinělé druhy motýlů, například modráska stříbroskvrnného.
Na obnově rašelinišť ochranáři spolupracují i se společností Kinský Žďár, jež tam vlastní většinu pozemků. „Při lesním hospodaření se dlouhodobě snažíme maximálně využívat přírodní procesy, jako je přirozená obnova lesa, a jsme si dobře vědomi významu zadržování vody v krajině, tedy i v lesích,“ zdůvodnil podporu projektu Constantin Norbert Kinský, majitel firmy Kinský Žďár.
31. července 2025 |
