Ve Žďáru nad Sázavou prolomili účastníci dnešního sametového průvodu symbolickou berlínskou zeď, již postavili v Nádražní ulici tamní gymnazisté. Průvod vedl po místech v centru spojených s prvními tamními protestními shromážděními z roku 1989. Program nazvaný Korzo Nádražní k 35. výročí sametové revoluce pak na náměstí pokračoval koncertem žďárské undergroundové kapely Atomová Mihule.
Berlínská zeď rozdělovala východní a západní Berlín, byla symbolem studené války i rozdělení Evropy. Padla týden před sametovou revolucí v tehdejším Československu.
Přibližně dva metry vysokou zeď v Nádražní ulici postavili žáci žďárského gymnázia z 22 velkých kartonových krabic. Nahoru dali ostnatý drát a na plochu kromě různých nápisů nasprejovali i dva líbající se komunistické pohlaváry. Řekli, že jde o sovětského vůdce Leonida Brežněva a německého politika Ericha Honeckera. "Teď ta demokracie sem tam někde pokulhává, takže je potřeba nějak ukázat, že o ni pořád stojíme," řekl k projektu jeden z tvůrců.
Sametový průvod vyšel na náměstí Republiky okolo 13:30. Výklad historika Miloslava Lopaura doplňoval podle svých vzpomínek Vít Bohumil Homolka, žďárský básník, výtvarník, textař a signatář Charty 77. První zastavení bylo blízko morového sloupu. "Kde se sešlo prvních 50 statečných 22. listopadu," řekl historik. Další zastávka byla u někdejší úřadovny veřejné bezpečnosti v dnešní Nádražní ulici, kde později demonstranti pískali. Občanské fórum bylo ve městě založené 26. listopadu.
Homolka ČTK k významu listopadových událostí řekl: "Znamená to, že když lidé chtějí, tak můžou změnit i tak zatuchlou věc, jako byl ten bolševický režim. A taky, že ta naděje umírá poslední. Já jsem vždycky věřil, že to tady nemůže být natrvalo," uvedl.
Období nesvobody se ve městě týká i několika výstav. Listopadové události ve Žďáru nad Sázavou v roce 1989 přibližuje venkovní výstava na velkých panelech v centru s fotografiemi od Jaroslava Šindelky. "Já jsem byl členem žďárského fotoklubu," řekl Šindelka novinářům. Přišlo mu přirozené, že by měl protestní dění zaznamenat, i když měl ze začátku také trochu strach. "Když jsem zjistil, že se tady někde něco schází, tak jsem vzal foťák a šel jsem fotit," řekl.
Projekt Korzo Nádražní vznikl s podporou výzvy Společně k 35. výročí svobody. Akci organizuje město ve spolupráci s Milionem chvilek pro demokracii a dalšími organizacemi.
