Vydry na Vysočině likvidují chovy ryb, kraj loni vyplatil rekordně vysoké náhrady

Podle řady rybářů jsou však skutečné následky nesrovnatelně větší. Někteří chovatelé ryb totiž o kompenzace nežádají, zvláště ti menší. Na odškodnění navíc nedosáhnou třeba rybáři, již se starají o sportovní revíry na tocích.

„Před dvaceti lety jsme měli na revíru dvě vydry. Teď je jich tady třeba dvacet, třicet. S rostoucími počty těchto zvířat, ale i dalších, jako jsou například kormoráni či volavky, stoupají samozřejmě i škody na rybách. Teď jen čekáme, kdy se to zastaví - asi až nám to tu všechno sežerou,“ míní Lubomír Elčkner, hospodář nedvědické pobočky Moravského rybářského svazu.

Na starosti má úsek řeky Svratky na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje - od Nedvědice až k vodní nádrži Vír II na Žďársku. O počtu vyder v tomto pstruhovém revíru má přehled, neboť i tato zvířata musí coby rybářský hospodář každý rok sčítat. Při monitoringu pomáhají fotopasti, ale třeba i termokamery, patřící do výbavy rybářské stráže.

„Vycházíme ale také z pobytových známek - skluzů do vody, stop, trusu, zbytků ryb i fyzických pozorování. Právě v únoru a březnu, kdy se vydry rozmnožují, se dají vidět i ve větších počtech na jednom místě,“ popsal Elčkner.

Lipani na pokraji vyhubení

Čísla podle rybářů rok od roku stoupají, a je to už dost znát na rybí populaci. Tu rybáři do řeky po vlastním odchovu v sádkách dosazují, ať již jde o pstruhy či lipany. „Bohužel to dospělo do stavu, kdy je dnes lipan podhorní, kdysi typická ryba našich toků, na pokraji vyhubení. Na řádění vyder, kormoránů, volavek i dalších doplatil nejvíc. Neumí se schovat třeba pod kámen - a například vydra ho vyloženě uštve,“ vylíčil hospodář s tím, že nedvědičtí rybáři jsou jedni z mála, již lipany v revíru ještě mají.

„Potom, co nám sem loni nalétlo obří hejno kormoránů a zůstala po nich úplná zkáza, mám obavu, jak to půjde dál,“ povzdechl si Elčkner.

Vydry se dle nedvědických rybářů nedrží jen při řece, míří i na sádky či okolní rybníky. „Dnes, pokud máte malý rybníček a chcete si tam chovat ryby, bez oplocení se neobejdete. Nezajištěná plocha je pro vydru prostřený stůl, který vám úplně ‚vyčistí‘. Chatařům v okolí tady běžně vyplundrují i zahradní jezírka,“ popsal hospodář.

Podobné zkušenosti mají ale také větší rybářství, ta jsou však se soudy, vzhledem k odškodňování, lehce opatrnější. „Jsme rádi alespoň za nějaké náhrady, které, byť jenom částečně, nám škody kompenzují. Pokud by to třeba u kormoránů skončilo, byl by to velký problém. Míváme tu i třísethlavá hejna. Kdo by to střílel, to si neumím představit,“ konstatoval Petr Kulhánek, vedoucí rybářství společnosti Kinský Žďár.

I on potvrzuje, že vydry má společnost už stabilně v podstatě na všech svých rybnících, jichž na Žďársku obhospodařuje kolem 588 hektarů. Řada z nich je i v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

„Posudky k náhradám škod vznikají na základě výsledků monitoringu, který zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny. Dokud ale bude stejná metodika tohoto sledování, zůstane stejná i mapa hustoty výskytu vyder a nezmění se ani výše kompenzací,“ popsal Kulhánek. Rybáři se podle něj s vydrou potkávají v přírodě čím dál častěji. „Je to ostatně chráněný živočich, který se neloví, a nemá ani žádného predátora, takže populace logicky růst musí,“ míní rybář.

Vyder podle ochránců není víc

Dle ochranářů je však tvrzení, že vydra je dnes na každé řece či rybníku, sporné. „Jde o pohyblivé zvíře, schopné navštívit klidně i několik rybníků. Jejich teritoria jsou poměrně velká. Může to tedy působit, že je tam vyder hodně, ale mnohdy jde jen o jedno zvíře,“ upozornil za Agenturu ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč, vedoucí Regionálního pracoviště Vysočina.

Uvedl, že vydří populace je v kraji už delší čas stabilní. „Někde může lokálně pár jedinců přibýt, ale obecně jsou již všechny vhodné oblasti obsazeny. Tito živočichové si tam pak sami udržují nějakou populační hustotu,“ vysvětlil Hlaváč. Za rekordní výší náhrad škod, kterou za rok 2025 kraj vyplatil, vidí spíš rostoucí povědomí veřejnosti o této možnosti odškodnění.

5 fotografií

V podstatě jediným reálným „predátorem“ je pro vydry doprava. Hlaváč odhaduje, že pod koly aut hyne na Vysočině ročně až desetina vydří populace. Ta se nyní pohybuje kolem dvanácti až patnácti zvířat na 100 kilometrů čtverečních. Právě takové území ochranáři při monitoringu sledují.

Rybáři také často zmiňují, že do kompenzací škod nespadají ryby, hynoucí až po ataku dravců. „Třeba kormoráni útočí v hejnech a plno ryb poraní, vystresují. Ty pak několik dní umírají, navíc znečistí vodu. Takže škody jsou ve výsledku mnohem vyšší,“ popsal Libor Klabeneš, technik rybářství Lesního družstva obcí Přibyslav.

Sumec není pro šelmu problém

Ani vydra dle jeho slov svoji kořist rozhodně nešetří. „Zvládne v podstatě cokoliv. Měli jsme tu dvanáctikilového sumce, a vydra mu okousala ocasní ploutev tak, že poté uhynul. S kořistí si i ráda hraje, obzvláště mladá zvířata,“ přiblížil rybář.

Ochránci přírody se radují, na okraji Žďáru se líbí vzácným rakům říčním

Tyto šelmy lze také čím dál častěji spatřit v okolí lidských sídel. „Hned několik pozorovatelů, nezávisle na sobě, mi hlásilo, že vydry zahlédli přímo v Pelhřimově, na říčce Bělé. Je vidět, že nemají problém fungovat ve městě. Zřejmě jim vyhovuje i teplo kanálů,“ popsal Zdeněk Paul, předseda pelhřimovské organizace Českého rybářského svazu.

Tamní rybáři, na rozdíl od řady svých kolegů z Vysočiny, s predátory zásadní potíže nemají. „Pro kormorány naštěstí nejsme moc atraktivní lokalita, co do velikosti vodních ploch. Vydra tu je samozřejmě jako doma, ale škody naštěstí nejsou nijak extrémní; o náhrady jsme kraj nežádali,“ shrnul Paul.