Obecné soudy budou podle nálezu opět zkoumat naplnění podmínek restituce, a to komplexně, bez přepjatého formalismu a při respektování smyslu a účelu restituční úpravy.
„Současně jsou povinny vypořádat se se všemi relevantními důkazy obsaženými ve spise, zejména nesmí pomíjet ty důkazy, které svědčí ve prospěch restitučního nároku,“ stojí v nálezu Ústavního soudu (ÚS) soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Zvolili temnou cestu, reaguje rodina na výrok, že Opočno zůstane státu |
Ve sporu jde podle dostupných informací o 50 hektarů lesů, které nyní náleží městu Třebechovice pod Orebem. Poslední držitel Josef Colloredo-Mansfeld o majetek přišel konfiskací ve prospěch Německé říše a po druhé světové válce už se do jeho rukou nevrátil.
Podle starosty Třebechovic Romana Drašnara (Nestraníci) město bude o les dál usilovat.
„Je to nekonečný příběh. Pro mě jako laika je nepochopitelné, že Ústavní soud nějak rozhodne a pak ten samý soud rozhodne úplně jinak – nerozumím tomu. Právní zástupce Třebechovic je skálopevně přesvědčen, že město na to má nárok, jsme jedna z mála obcí, která se k tomu hlásí. Máme v tom už nějaké peníze, hospodařili jsme s tím lesem, tak jak se má,“ řekl starosta Drašnar.
Právní zástupce Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda Jakub Fröhlich rozhodnutí ÚS uvítal. „Doufáme, že Okresní soud v Hradci Králové už veden závěry v odůvodnění Ústavního soudu rozhodne tak, že žaloba, která rozporuje vydání pozemků, bude zamítnuta,“ řekl dnes Fröhlich. Zadostiučiněním je podle něj už to, že v rozhodnutí ÚS zaznělo zdůvodnění, že povalečná konfiskace byla v případě rodu Colloredo-Mansfeldů nesprávná.
Nárok na vydání uplatňuje vnuk posledního majitele Leonhard Josef Colloredo-Mansfeld. Před pěti lety ÚS poprvé vyhověl jeho stížnosti. Nařídil soudům, aby se důkladněji zabývaly postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak prý lze zodpovědně rozhodnout. Ani poté však soudy restituci neschválily.
Podle nové ústavní stížnosti chybně posoudily jádro sporu, tedy to, zda Josef Colloredo-Mansfeld po válce spadal do kategorie „státně nespolehlivých osob“. Podle stížnosti existují rozpory mezi skutkovými závěry a provedeným dokazováním, což potvrdili i ústavní soudci, kteří dnešním nálezem podruhé vrátili spor na začátek.
„Při hodnocení událostí, které se odehrály v období druhé světové války a bezprostředně po ní, je namístě postupovat s co největší obezřetností a citlivostí k dobovým souvislostem,“ uvedl ÚS v nálezu.
Ani samotné vyplnění dotazníku ke zjištění německé národní příslušnosti, takzvaného Fragebogen, jehož obsah se navíc nedochoval, nelze bez dalšího posoudit jako provinění vůči československému státu. Řada důkazů naopak svědčí ve prospěch Josefa Colloredo-Mansfelda.
„Všechno je to obsaženo v soudním spise, ale civilní soudy to z nějakého důvodu ignorovaly,“ řekl Kühn.
Část mobiliáře zámku Opočno získal rod, památkáři se obrátili na Ústavní soud |
Colloredo-Mansfeldové usilovali po roce 1989 také o navrácení zámku Opočno na Rychnovsku, avšak nakonec neúspěšně. Vysoudili jen část zámeckého mobiliáře, který podle soudních rozhodnutí patřil jinému členu rodiny, a tedy nesdílel osud zámku. V restitucích získali také lesy a nemovitosti v okolí Opočna, Deštného v Orlických horách a Dobříše na Příbramsku.
