Manažer staré dobré školy, jež dnes platí za ohrožený druh spojující erudici s empatií a vizemi, by v květnu oslavil úctyhodných dvaadevadesát let. Vystudovaný inženýr stál v čele hradeckého orchestru v letech 1990 až 1997.
Jako šéf v polistopadové době přispěl zásadním způsobem k ekonomické a personální stabilizaci a rozvoji největšího profesionálního orchestru východních Čech. Jmenováním profesora Františka Vajnara do funkce šéfdirigenta položil základ desetiletí systematického uměleckého růstu.
S profesorem Harry Hurwitzem z Toronta založil tradici mezinárodních dirigentských kurzů propagujících českou hudební kulturu a Hradec.
„Pan ředitel Malý patřil mezi ty ředitele, kteří si uvědomovali, že musí přinášet dost obětí, aniž by čekali nějaké zvláštní ocenění. Spíš lze mluvit o uspokojení nebo určitém pocitu harmonie z úzké spolupráce ředitele a šéfdirigenta. Naše spolupráce byla skutečně velice úzká a byla to spolupráce dvou lidí už v určitém věku, kteří jsou si vědomi zodpovědnosti za svěřené jim osudy lidí. Orchestrální hráči jsou kumštýři, ale i normální lidé, kteří také musí živit svoje rodiny, a myslím, že pan ředitel Malý si toto všechno uvědomoval. I že je potřeba vytvořit určité podmínky pro to, aby šéfdirigent mohl pracovat a mohl to někam dotáhnout. Pan ředitel Malý udělal pro hradeckou Filharmonii strašně moc,“ napsal o něm emeritní šéfdirigent František Vajnar (1930-2012).
Radoslav Malý vládl vyjednávacím uměním, ekonomickým myšlením a moudrou prozíravostí, neboť byl ředitelem v časech, kdy se nejednou ocitl před otázkou samotného bytí a nebytí orchestru. Z Filharmonie vytvořil prosperující instituci s mimořádným uměleckým potenciálem, šířící dobré jméno města za hranice regionu i státu.
Přesvědčil o její nutnosti i samosprávu, angažoval znamenité hudebníky a orchestr vybavil špičkovými nástroji. Hospodářské výsledky orchestru byly podloženy jeho tvrdou manažerskou prací, v níž zúročil praxi z oboru výroby hudebních nástrojů. Vybudoval síť kontaktů s agenturami a institucemi, na jejichž základě se odvíjela četná hostování orchestru na domácích i zahraničních pódiích.
Vyjednáním odkupu budovy a jejími úpravami vytvořil provozní zázemí pro chod instituce a zajistil překlenutí období absence akusticky vyhovujícího koncertního sálu ve městě. Rozšiřováním orchestru vytvořil odpovídající podmínky pro práci šéfdirigenta formátu Františka Vajnara a dalších osobností.
Poslední rozloučení bude ve čtvrtek 17. dubna v 15 hodin, samozřejmě v sále Filharmonie Hradec Králové.
