Pamětní desku vězeňskému lékaři Ladislavu Vančurovi, který v době protektorátu pomohl v Hradci Králové zachránit stovky politických vězňů, vytvoří výtvarník Matěj Smetana. Město jeho návrh vybralo v architektonicko-výtvarné soutěži, které se účastnilo pět městem oslovených výtvarníků. Novinářům to dnes řekl náměstek primátorky pro urbanismus a architekturu Adam Záruba (nestr.). Deska bude na budově hradeckého krajského soudu a vazební věznice, město by ji chtělo odhalit 28. října.
"Půjde o stylizovaný objekt dveří a pamětní desku," uvedl Záruba. Pamětní deska bude v místě zazděného vchodu do vazební věznice z ulice U Kavalíru. Právě tímto bývalým vchodem Vančura za okupace pravděpodobně chodil do práce.
Vančura podle radnice donedávna unikal pozornosti. Proto se jej vedení města rozhodlo připomenout. Náklady na pořízení pamětní desky, instalaci a úpravu prostranství podle radnice přijdou téměř na milion korun. Všechny soutěžní návrhy si mohou lidé od června prohlédnout na venkovní výstavě před krajským soudem. Výstava potrvá do konce září.
Vančura působil ve vazební věznici mezi lety 1934 a 1948. Za okupace pomáhal vězňům, nosil jim jídlo, tajně je léčil, předával jim informace nebo jim radil, jak vypovídat. Umožňoval jim také fingovat zdravotní potíže, díky kterým se dostali do nemocnice, odkud mohli utéct. Některým vězňům zařídil pobyt v psychiatrické léčebně. Když pomohl zbavit ledvinových kamenů šéfa hradeckého gestapa Alberta Hardkeho, využil jeho vděčnosti ve prospěch ostatních. Dosáhl toho, že se ve vězení snížila brutalita dozorců.
Po válce prezident Edvard Beneš vyznamenal Vančuru medailí za zásluhy prvního stupně. Po převratu v roce 1948 se Vančura naopak stal jednou z obětí a byl uvězněn a souzen za spolupráci při nacistické okupaci. Díky svědeckým výpovědím lidí, které za války zachránil, nakonec odsouzení unikl. Nadále ho však komunistický režim perzekvoval. Zemřel v roce 1960 ve věku 63 let.
