O víkendu hrozí na severu Královéhradeckého kraje místy dvacetiletá až padesátiletá voda. Upřesní to páteční model hydrometeorologů, řekl dnes po zasedání krajské povodňové komise hejtman Martin Červíček (ODS). Samosprávy i složky integrovaného záchranného systému se podle něj na případnou velkou vodu s dostatečným časovým předstihem připravují. Lidé by se měli vyvarovat rizikovému pohybu v lesích a cestám do horských oblastí.
Podle aktuálních meteorologických předpovědí očekává kraj značné srážkové úhrny. V nížinách by mohlo spadnout až 80 milimetrů vody na metr čtvereční, v podhůří až 150 milimetrů a na horách až 250 milimetrů.
"Dnes jsem byl informován, že v Novém Městě nad Metují v Krčíně by mohla být v následujících dnech dvacetiletá až padesátiletá voda. Upřesnění předpovědi čekáme v pátek, kdy bude dopracován model možných povodní," řekl Červíček.
Krajskou povodňovou komisi tvoří i představitelé hasičů, policie, armády, Povodí Labe, Lesů ČR, hygieniků, meteorologů a dalších organizací.
"S Povodím Labe jsme diskutovali o stavu vodních nádrží. Jsem rád, že se podařilo vypustit dostatečné množství vody z těchto nádrží, což může pomoci při zmírňování dopadů případných povodní," řekl hejtman. Podle něj je vedení kraje v úzkém kontaktu také se starosty obcí s rozšířenou působností, kteří svolali vlastní povodňové komise.
Podle hejtmana jsou připraveni personálně, materiálně i technicky také hasiči. "V kraji mají denně k dispozici minimálně 150 profesionálů a dalších přibližně 4500 dobrovolníků, kteří jsou připraveni zasáhnout v případě mimořádných událostí. Všechna opatření jsou nastavena tak, aby mohla být okamžitě aktivována," sdělil Červíček.
K dispozici je také přibližně 10.000 pytlů na pískové bariéry a přehled těžké techniky včetně vybavení pro odčerpávání vody. "Důležitou součástí je také koordinace s vodní záchrannou službou a připravenost na výpadky energií, zejména prostřednictvím mobilních elektrocentrál," dodal mluvčí kraje Dan Lechmann.
Po očekávaných vydatných deštích v Česku od pátku hrozí na většině území extrémní nebezpečí povodní. Situace bude podle předpovědi podobná jako při velkých povodních v letech 1997 a 2002. Záplavy v roce 1997, které pustošily hlavně regiony na Moravě, zasáhly Královéhradecký kraj částečně. Jejich důsledky ale nebyly v kraji tak ničivé jako při záplavách v dalších letech.
Mnohem silnější povodeň se prohnala částí kraje v červenci 1998. Tehdy zasáhla především podhůří Orlických hor, povodí řek Dědiny a Bělé. Voda po mohutných přívalových deštích zaplavila tři desítky obcí, strhla mosty, uzavřela silnice a přerušila dodávku elektrické energie. Záplavy na Rychnovsku a Náchodsku tehdy postihly území o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních. Při záplavách utonulo šest lidí. Povodně v roce 1998 napáchaly jen na Rychnovsku škody za téměř dvě miliardy korun.
Od roku 1998 v reakci na povodeň vznikla v Orlických horách řada protipovodňových opatření, třeba poldr na přítoku Dědiny na Ještětickém potoce. Nejvíce zasaženou obcí byl Kounov, nad ní poté vznikl systém ochranných hrází. Suchý poldr na řece Dědině v Mělčanech u Dobrušky, který má zmírnit dopady povodní na jejím dolním toku, ale neexistuje ani 26 let po ničivé povodni.
Ničivé povodně zasáhly kraj také na jaře 2000, kdy rozvodněné Labe a jeho přítoky na některých místech dosahovaly až stoletého průtoku. Vodní živel tehdy zasáhl hlavně Trutnovsko a Náchodsko. Škody ale byly v porovnání s povodněmi z roku 1998 nižší. Povodeň v červenci 2002 zasáhla kraj jen okrajově.
