Kameny už před slavností položili pracovníci technických služeb. Odhalení se uskutečnilo na Velkém náměstí před domem čp. 151, kde leží kameny pro manžele Josefa a Kláru Tausikovy.
Právník Tausik předsedal hradecké Židovské náboženské obci na počátku 20. století, kdy se nedaleko náměstí stavěla secesní synagoga. Jako pětaosmdesátiletý se dostal do Terezína, kde v roce 1943 zemřel. Jeho o dvanáct let mladší paní nepřežila koncentrační tábor v Osvětimi. Kameny pro manžele inicioval spolek Komitét 1866.
„Vzpomínaný JUDr. Josef Tausik byl zakládajícím členem Komitétu pro udržování válečných pomníků na bojišti královéhradeckém, kde v letech 1889 až 1891 vykonával funkci pokladníka, posléze v letech 1891 a 1892 funkci jednatele, aby se následně přesunul výše a v řadách Ústředního spolku pro udržování válečných pomníků z roku 1866 v Čechách pracoval v letech 1892 až 1919 jako jednatel. Byl také autorem prvního původce po královéhradeckém bojišti z roku 1866,“ připomněli členové spolku, který se stará o pomníky z prusko-rakouské války.
Další tři kameny se nacházejí na Ulrichově náměstí před čp. 762, někdejším palácem Fénix. Kameny připomínají rodinu lékaře Emila Hermana, která zde žila do roku 1939. Manželé s dcerou se za války ukrývali na Slovensku, byli internováni v Budapešti a dočkali se tam osvobození.
V roce 1942 bylo dvěma transporty vypraveno z Hradce a okolí do Terezína asi 1200 lidí. Většina směřovala dál do vyhlazovacích táborů, osvobození se dožilo pouhých 99 z nich.
„Židovští obyvatelé byli několik dní před transportem seskupeni v bývalé obchodní akademii na dnešním náměstí Svobody. V budově se netopilo, lidé se neměli kde umýt a spali na slamnících na zemi. Před cestou na nádraží museli odevzdat veškeré cennosti a klíče od bytu, potravinové lístky, osobní doklady a formuláře k transportu,“ uvedl ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich.
Hradec se připomínkou kamenů zmizelých připojil k Dobrušce, Doubravici, Jičínu, Kostelci nad Orlicí, Náchodu, Rychnovu nad Kněžnou a Trutnovu, kde už tyto památníky mají. První podle německého umělce Guntera Demniga byl položen v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem.
Kostky s mosazným povrchem budou pokládány i před dalšími hradeckými domy, kde žily oběti nacismu, nejčastěji lidé odvlečení do koncentračních a vyhlazovacích táborů a zavraždění. Dalších patnáct kamenů zmizelých přibude v Hradci v příštím roce.
