Že vznikající dálnice D11 mezi Královcem a Trutnovem, která se napojí na hotovou polskou rychlostní silnici S3, přinese do podkrkonošského regionu peníze a prosperitu, o tom pochybuje málokdo.
V trutnovské části Bojiště mají vyrůst logistické haly, v Žacléři obří hotelový komplex a v královédvorském safari parku, který letos poprvé v novodobé historii překročil hranici 700 tisíc návštěvníků, se to projevuje už teď. Benefity z lepší dopravní dostupnosti by jako sůl potřeboval bývalý hraniční přechod Královec.
Když silnice ze Zlaté Olešnice a Bernartic vystoupá ke Královci, napřímí se a až do Polska vede po dlouhé rovině. Lemují ji domy s oprýskanými fasádami, torzo restaurace, rozpadající se vlakové nádraží a stánky s polskými nápisy „sklep“. Panorama vytváří masiv Vraních hor s téměř 900metrovým Královeckým Špičákem, který nezapře sopku.
Na druhé straně se táhne hřeben Rýchor. Obě pohoří patří k nejméně navštěvovaným v předhůří Krkonoš. Společně s bývalým dolem Jan Šverma v Žacléři, kde je hornický skanzen, a dělostřeleckou tvrzí Stachelberg v Babí patří k hlavním turistickým magnetům příhraničí.
U Poláka je levněji
Přestože přes Královec míří Češi za levnými nákupy do Polska a k Baltskému moři, mnoho důvodů zastavovat v rodišti sochaře Emila Schwantnera nemají.
Bizarní obchody s alkoholem připomínají divoká 90. léta, kdy byznys na hranici zažíval největší boom. Asi pět jich slouží dodnes. Pro české pivo a tvrdý alkohol jezdí hlavně Poláci. Zařízené jsou v duchu hesla: účel světí prostředky. Zatímco menší „sklepy“, což je polský název pro obchod, jsou napasované k rodinným domům a nebýt nápisů, lehko byste je přehlédli, dvou největších prodejen u hranic si nelze nevšimnout.
Objekt s bleděmodrou fasádou zaujme nejen dřevěnou sochou Krakonoše před vchodem, ale hlavně křiklavými žlutými plachtami, které lákají na produkty z konopí. Největší obchod smontovaný z kontejnerových buněk stojí kousek od hraniční čáry. Na plechové fasádě má strohý nápis „sklep 8–22“. Na zabláceném parkovišti pobíhá pes, jinak nikde nikdo. O jediný rozruch se stará policejní hlídka kontrolující kamiony.
„Prodávají tam Vietnamci a ten modrý mají Poláci. Dcera tam občas chodí, je to levnější než jinde,“ říká starší žena s cigaretou v ruce, která míří k bytovce. U silnice je několik menších, dávno zavřených stánků, jeden naproti obecnímu úřadu.
Těší se na benzinku
V polovině října psala o Královci média v celé republice. Po letech odkladů konečně začala stavba dvacetikilometrového úseku dálnice D11, která spojí hranice s okresním Trutnovem. Od některých domů bude vzdálená několik desítek metrů.
Obyvatelé tak v přímém přenosu sledují, jak buldozery provádějí skrývku ornice, kterou auta odvážejí po louce pryč. Přítomnost těžké stavební techniky musí přetrpět až do jara 2026, kdy by se tříkilometrový úsek D11 u hranic měl otevřít.
Česko-polská hranice s budoucí dálnicí. V pozadí se tyčí sopečný Královecký Špičák.
„Doufám, že nám dálnice snad pomůže a něco to obci přinese. Mělo by tady být odpočívadlo s benzinkou, a mohla by tak vzniknout nějaká pracovní místa, protože tady nic není. Jsme spokojení, že budeme mít dálnici tak blízko,“ říká Eva Demuthová na zahradě rodinného domu 300 metrů od D11.
„V 90. letech tady bylo dvacet obchodů s alkoholem, směnárny, fungoval státní statek a měli jsme obchod s potravinami. Denně do Královce jezdilo spoustu lidí nakupovat, žilo to tady,“ vzpomíná.
Zůstaneme průjezdní, míní starosta
Podle starosty Královce Tibora Terbáka (nestraník) se toho s otevřením dálnice v obci mnoho nezmění.
„Územní plán výhledově počítá s logistickým centrem, takže je možné, že tady něco vyroste. Je to spíš vize, zatím o to nikdo neprojevil zájem. Nemyslím si, že nám dálnice přinese rozvoj. Vždycky jsme byli průjezdní obcí, a tak to podle mě i zůstane,“ říká.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Pochybnosti má i o tom, nakolik D11 odlehčí dopravě, která je především v letních měsících velmi intenzivní: „Dálnice by určitě měla odvést tranzitní dopravu, nejvíc nás trápí kamiony. Kdo dnes jezdí z blízkého okolí nakupovat do Polska, stejně pojede po stávající silnici a nebude si kvůli tomu kupovat dálniční známku.“
Podle něj jsou v poslední době díky dokončené polské silnici S3 v Královci k vidění auta ze zemí, která dříve byla spíš raritou. „Litva, Lotyšsko, Estonsko, Švédsko a další severské státy. Od loňska jich přes obec v červenci a srpnu jezdí poměrně hodně,“ podotýká starosta.
Nádraží se rozpadá, továrna na prodej
O místa, která by mohla investory zajímat, přitom není v Královci nouze. Na hranicích, kde zatím v poli končí polská expresní silnice S3, stojí ruina bývalého statku. Jeho součástí kdysi byla i vinárna. Vypadá to, jako kdyby se stavením prohnal hurikán. Chybí kus střechy, další část je nebezpečně prohnutá, okna jsou vymlácená nebo mají místo skel natlučená prkna.
Z menších objektů zbyla už jen torza. Omšelý pomník s nahnutým krucifixem opodál jako by symbolizoval úpadek této části Královce.
Omšelé nádraží v Královci
Na zbourání je zralý také starý dům s opadanou fasádou vedle hřbitova. Ten naopak po nedávné rekonstrukci zdi působí kultivovaně. V poločase rozpadu je vlakové nádraží s rozbitými okny, rezavou střechou, okapy i zábradlím. Na nástupišti je bílý plastový stůl bez noh otočený vzhůru. Před nádražím stojí provizorní buňka se zázemím pro železničáře a mobilní toaleta.
Naproti je velká budova s komínem a čapím hnízdem. Některá okna jsou zazděná, na fasádě visí žlutá plachta „Objekt na prodej“. Hned přes silnici stojí uprostřed rozlehlé louky torzo zdiva, které je poslední hmatatelnou připomínkou někdejšího hotelu s restaurací a velkým sálem. V nejlepší kondici jsou paradoxně zánovně vypadající oranžové směrovky cyklotras na stromě.
Chybí školka i práce, ale je tu klid
Přestože bydlení na venkově zažívá boom, vznikly v Královci za poslední roky podle starosty jen dva nové rodinné domy. Obec žádné parcely, které by mohla rodinám nabídnout, nemá. Titěrný rozpočet jí ani příliš neumožňuje pozemky vykupovat.
V obci chybí mateřská škola, práce i občanská vybavenost. Místem setkávání je hospoda na křižovatce a překvapivě útulný parčík u obecního úřadu s dětským hřištěm, lavičkami, fotbalovou brankou a dřevěným altánem. Navzdory tomu počet obyvatel Královce dramaticky neklesá a drží se kolem dvou set.
„Většinou tu žijí starší lidé. Rozumím tomu, že pro mladé je kvůli práci a školám jednodušší bydlet ve městě. Stává se, že se přistěhují, ale pak to neustojí. Co si budeme říkat, Královec je konec světa. Každý k tomu nemá postoj jako já, aby byl rád, že tady je klid,“ vypráví Tibor Terbák.
Do Královce se v roce 2015 přestěhoval z Trutnova a pořídil si opuštěný dům, který opravil. Starostou je šest let: „Jsem tady spokojený. V okolí je krásná příroda, když potřebuju nakoupit nebo natankovat, sednu do auta a za chvíli jsem v Polsku.“
Po druhé světové válce došlo v někdejším Königshanu k vysídlení sudetských Němců. Dnes v Královci není žádný spolek, hlavním hybatelem společenského života je obec. Pořádá čarodějnice, dětský den či rozsvícení vánočního stromku. „Snažíme se, aby to tu nebylo mrtvé,“ dodává starosta.
11. října 2024 |
Stavba dálnice D11 od hranic k Trutnovu začala v polovině října. Jako první bude hotov tříkilometrový úsek v Královci, otevře se na jaře 2026.
„Jde o jednu mimoúrovňovou křižovatku, není tu žádný mostní objekt nebo tunel,“ sdělil ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Provizorní sjezd na silnici I/16 bude za Královcem. Celá dálnice za téměř 12 miliard korun bude hotová v roce 2028.
