„Příspěvek slouží jako podpora péče o cenné trvalé travní porosty, a to správnými a šetrnými způsoby, jako je seč s úklidem travní hmoty nebo extenzivní pastva. Za seč se nepovažuje mulčování. Nežádoucí je také mulčování s následným vyhrabáním travní hmoty, a to hlavně kvůli nešetrnosti vůči bezobratlým živočichům,“ sdělil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.
O post ředitele krkonošského parku se uchází 13 lidí, čtyři z nich jsou ze správy |
Podle zástupců národního parku jsou krkonošské louky jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik. Na znehodnocení značné části krkonošských luk měl vliv zánik víc než 400 let trvajícího tradičního hospodaření, který nastal po roce 1945.
Žadatelům, kteří podávali v minulých letech víceletou žádost, Správa KRNAP zašle na přelomu jara a léta dokument nazvaný Dohoda o provedení managementových opatření. „V případě změn ze strany žadatelů, nebo pokud již nemají zájem o pobírání finančního příspěvku, je nutné tyto změny nahlásit do 15. května,“ uvedl Drahný. Podrobnější informace jsou na webu.
Historické domky se proměnily ve staveniště, ukážou v nich dějiny Vrchlabí |
Příspěvek je na obhospodařovanou plochu travního porostu, jehož výměra je stanovena na základě zákresu do leteckého snímku na Správě KRNAP. Zdrojem příspěvku je Ministerstvo životního prostředí a nelze jej kombinovat s dotacemi z Agroenvironmentálně-klimatických programů ministerstva zemědělství.
V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly.
