Šimánek byl autor šestadvaceti knih, napsal kupříkladu Život plný dobrodružství, Austrálie země kontrastů, Z Kanady na Aljašku, Amerikou po hřebenech hor či Pobřeží Pacifiku.
Všeuměl, který najel statisíce kilometrů, mil i verst, stavěl sruby, vodkou uplácel ruské celníky, jezdil na koni a plavil se v člunech, se narodil 19. dubna 1946 v Chocni, avšak dožil ve Rtyni v Pokrkonoší. Tam se s manželkou vrátili, aby převzali zavedený penzion po jejích rodičích.
Členy expedice prý domorodý kmen snědl, vzpomíná cestovatel Šimánek |
„Milí Leošovi přátelé a příznivci, s obrovskou lítostí vám oznamujeme, že Leoš v noci 9. března po těžké nemoci zemřel. Odešel doma, v kruhu své rodiny, tak jak si přál,“ uvedla ve společném prohlášení manželka Lenka a děti Veronika s Jakubem.
„Budeme na něj s láskou vzpomínat. Díky němu jsme mohli procestovat svět křížem krážem a být součástí jeho dobrodružného života. Děkujeme vám za všechna setkání, přátelství a podporu, které Leoše během života provázely,“ napsali nejbližší.
Vystudovaný stavební inženýr odešel do Německa, kam se dostal díky okopírovanému razítku. Získal tam státní občanství stejně jako v Kanadě, kde také žil. Zpět do Československa se vrátil až v roce 1990.
Věnoval se i horolezectví, proslul například prvovýstupem na třítisícovku Mount Queen Bess a se dvěma přáteli provedl prvovýstup na bezejmennou dvoutisícovku, kterou pojmenovali jako Friendship Mountain.
Jeho doménou však byla zejména diashow, jež se vyznačovala vysokou kvalitou fotografií i celkového zpracovaní, turné každoročně vyprodávalo sály po celé republice i v zahraničí.
„Jako kluk jsem miloval romány Jacka Londona a byl jsem rozpolcený mezi Kanadou a Tichomořím, protože i on psal o obou místech. Kanada mě samozřejmě zaujala nejvíc, ale v paměti mám uchované všechny jeho knihy. Takže jsem sjížděl řeky v Kanadě a pak jsem jen přelétl na rok do jižního Pacifiku,“ svěřil se v roce 2021 týdeníku Téma.
Když mu kdysi v Pasově kamarád líčil zážitky z cest na Aljašce, zavřel příští léto na tři měsíce kancelář a vydal se na první delší cestu.
„Po návratu jsem ještě půl roku pracoval jako stavitel, ale brzy jsem znovu pocítil to známé pálení bot, takže jsem vše rozprodal a vyrazil do Kanady. Tehdy jsem cestoval po řekách Severozápadních teritorií až k Severnímu ledovému oceánu, kde jsme s lodí dokonce zamrzli,“ vyprávěl.
Když jste se zeptali na jeho životní vášeň, měl jednoduchou odpověď: „Víte, cestování vám otevírá úplně jiné horizonty. Na všech mých cestách mě zajímaly jednak přírodní krásy těch zemí, jednak lidé, žijící mnohdy daleko od takzvané civilizace. Navštívil jsem kmeny, které i dnes, v 21. století, přežívají stále jako v době kamenné. Právě tito lidé mě naučili chápat život jinak než jen z té konzumní stránky. Dlouhé měsíce jsem trávil s přírodními národy, odříznut od okolního světa a žil stejně jako oni – chudě, ale šťastně.“
