Zvíře prožilo v hradním příkopu skoro třicet let, jeho partnerka Dáša o dva roky méně. Oba původně pocházeli z cirkusu. Už když v medvědáriu zbyl jen samec, město počítalo s tím, že ho jednou nechá preparovat.
Podle preparátora Benjamina Hlivky ze společnosti bone republic, který se s kolegy specializuje zejména na kostry uhynulých zvířat, byl Ludvík menším medvědem z těch, jimiž se zabýval.
Preparátor zhotovil pro zámek dermoplastický preparát, uvnitř je polyuretanový model, na který je natažena kůže.
„Všemu, co vidíte, předcházela velmi špinavá práce. Tyto věci se plánují, což byl případ Ludvíka. V jiných případech je to složité třeba, když panují pětatřicítky nebo jsou další stresy. Naší úlohou je vytvářet z mrtvých zvířat preparáty, které vydrží a jsou vystaveny jako exponáty. Chci poděkovat městu, že se tak rozhodlo,“ všímá si Benjamin Hlivka, že nyní veřejnost pro preparace nemá moc pochopení.
Kostru s lebkou vypreparoval pro dvorský safari park, kde poslouží k vzdělávání. Medvědovi i v jeho věku zbyly některé zuby.
Nesahat, jinak vypelichá
Medvěd na zámku je zachycen v pohybu a vypadá, jako když se usmívá. Přesně tak se podle zdejšího kastelána tvářil. Od návštěvníků ho bude dělit šňůra, nikdo totiž na něj nesmí sahat, jinak by srst do patnácti let vypelichala. Pracovníci musí sledovat, jestli preparát nenapadl hmyz, před sezonou se dá srst velmi šetrně vysát.
Práce na Ludvíkovi trvala přes rok. S patřičnými povoleními tělo zvířete převezli, bylo nutné okamžitě stáhnout kůži a vyčinit ji ve speciálním roztoku, poté pracovali na očištění kostí. Likvidaci zbytků pak museli dokládat, jelikož medvědi jsou chráněni mezinárodními úmluvami.
Firma zpracovává řadu zakázek pro zoo, univerzity, archeology či zámky. Preparátor má za sebou exponáty od bělozubky po slona, z etických důvodů však odmítá preparovat lovecké trofeje. Teď doufá, že Ludvík coby exponát bude upozorňovat i na ochranu ohrožených druhů.
Náchod zaplatil za preparát 177 tisíc korun. Podle vedení města je to investice do cestovního ruchu, která pomůže návštěvnosti.
Nemocného samce Ludvíka museli uspat, zámecké medvědárium v Náchodě zanikne |
„Když medvědi uhynuli, čelili jsme smršti otázek, jestli medvědi na zámku dál budou, ale zákon to neumožňuje a ani rozhodnutí Národního památkového ústavu. Došli jsme k tomu, že když medvěd nemůže být na původním místě v příkopu, najít jiné místo je téměř nemožné,“ vysvětluje starosta Náchoda Jan Birke (Jan Birke pro Náchod).
Stříbrnice bez cenností
Medvěd je k vidění v malé místnosti v arkádové chodbě. „Byl to boční pokoj na ukládání nejrůznějších předmětů. Pod podlahou se nacházela zámecká stříbrnice, tady se uschovávaly nejcennější předměty, které tu v minulosti byly. Stříbrné komory bývaly prakticky na každé památce,“ říká náchodský kastelán Petr Ťažký.
Novinkou na prohlídkových trasách je vytapetovaný Piccolominský sál, který je nyní v modré barvě. Vystavují také dvě uniformy posledních majitelů Schaumburgů-Lippe.
„Nás zajímají spíš výhledy a památky než vystavený medvěd. Teď si jdeme prohlédnout okruh o rodině Schaumburgů,“ smějí se turisté Zlata a Ivan, kteří přijeli na zámek z Prahy.
Bude minizoo
I když už medvědi na zámku nejsou, město chystá nedaleko jinou atrakci hlavně pro děti. U bývalého letního kina, kde je obora s daňky a další zvěří, vznikne minizoo ze zvířat, která jsou ve zdejší krajině, ale po zranění se už nemohou vrátit do přírody. Vznikne možná už příští rok podobně jako sousedící infocentrum. V bývalém Zámeckém hotelu město chystá mimo jiné kavárnu.
Už loni státní zámek s městem nechaly odstranit součásti medvědária z příkopu u třetího hradního nádvoří, pryč jsou brlohy i prolézačky.
Zámecký příkop, ve kterém bylo dříve medvědárium.
„Záměrem je vrátit příkopu částečně parkovou úpravu, protože za posledních majitelů tam byla zahrada, ještě předtím šlo o obranný příkop. Plánujeme prostor využívat na kulturní akce, loni už tam byl dětský program při Kuronských slavnostech,“ říká kastelán.
Zvířata zachránili z cirkusu
Dvojice medvědů hnědých obývala medvědárium v zámeckém příkopu od roku 1995. Obě zvířata se narodila v roce 1992, o dva roky později je od pražského cirkusového drezéra Emila Šimka převzala do péče nadace Spisovatelé za práva zvířat.
Než se podařilo upravit hradní příkop o rozměrech 74 krát 12 metrů, zvířata byla v karanténě v Zoologické zahradě ve Dvoře Králové. V březnu 1995 byli medvědi převezeni na náchodský zámek. Při návštěvě známého spisovatele a náchodského rodáka Josefa Škvoreckého byli pokřtěni jako František a Františka, ale zůstali známí jako Ludvík a Dáša.
V Náchodě náhle uhynula medvědice Dáša. Byla symbolem tamního zámku |
Chov medvědů na zámku zajišťoval Náchod, státní zámek a Safari Park Dvůr Králové, medvědi byli ve vlastnictví města. O zvířata se již roky starala místní medvědářka.
Prolézačku zjednodušili
Medvědinec v Náchodě fungoval jako největší v Čechách, postupně v něm přibyl bazének a v červnu 2012 také prolézačka, kterou postavili pracovníci zoo. S výstupem na horní plošinu měla zvířata odvyklá pohybu problém, proto ji časem doplnili pozvolným mostkem.
V mladších letech medvědi bavili publikum některými kousky, později už chtěli spíš klid.
Medvědi v Náchodě na zámku mají novou prolézačku. (28. srpna 2012)
Dáša uhynula 8. ledna 2023 na rakovinu, Ludvík zemřel loni 23. ledna. Medvědovi bylo necelých 33 let. Poslední roky života už měl pohybové problémy a dostával výživu na klouby i léky proti bolesti. Nakonec hubnul, měl problém zvednout se z lehu, pak se přidaly potíže nejspíš s ledvinami. Proto se pracovníci královédvorské zoo, kteří léta na stav medvědů dohlíželi, rozhodli Ludvíka uspat.
Medvědi hnědí se přitom dožívají zpravidla věku 20 až 25 let, odborníci připisovali dlouhověkost náchodských zvířat celoživotní péči, pestré stravě i rozlehlému výběhu s bazénkem a brlohem.
Národní památkový ústav před dvěma lety podepsal memorandum o spolupráci mezi památkáři a nadacemi Stiftung für Bären a Bears in Mind kvůli ukončení chovu nebo držení medvědů na státních hradech a zámcích. Chov by měl skončit do roku 2030. Zákaz se týká hradu Točník a zámku Český Krumlov. Omezené prostory pro chov totiž nevyhovují, mohou měnit chování zvířat a působit jim i nemoci.
