Muzeum východních Čech (MVČ) v Hradci Králové 20. listopadu zahájí výstavu o nedávném objevu rozsáhlého sídliště z mladší doby železné v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku. ČTK o tom dnes informovali zástupci muzea. Lokalitu považují pro dané období za jednu z nejvýznamnějších minimálně ve střední Evropě. Objev z let 2023 až 2025 podle nich mění pohled na dějiny území ČR před písemnými prameny. Výstava potrvá do 1. března 2026.
Podle ředitele MVČ Petra Grulicha jde o zásadní nález. "Dosud se žáci a studenti v dějepisu učí, že na našem území nebyl starověk, ale středověká éra u nás navazuje přímo na pravěk, protože zde nebyly žádné staré státní útvary, ani městské aglomerace a společnost nevykazovala znaky strukturální organizace. Výzkum toto tvrzení do značné míry vyvrací," uvedl Grulich. Podle něj se objev zařadí třeba po bok objevu starověkých Mykén na území dnešního Řecka nebo na území ČR třeba velkomoravského hradiště v Mikulčicích.
Objev má potenciál pro studium fungování podobných centrálních sídlišť i tehdejší společnosti. Mezi exponáty bude také keramický střep s jedním z nejzdařilejších vyobrazení koně z mladší doby železné. "Až na geograficky podmíněnou absenci kamenných domů a zejména absenci písemných pramenů je město se symbolem koníka k definici starověkých měst nebývale blízko, i když by zde podle dosavadního výkladu dějin nic takového vůbec nemělo být," sdělil Grulich.
"Podobná naleziště jsou známa i v jiných částech Evropy, nejblíže například v Němčicích nad Hanou, ale objev u Hradce Králové je prvním případem v ČR, kdy bylo takové sídliště tak rozsáhle odkryto a detailně prozkoumáno," uvedla mluvčí MVČ Lucie Peterková.
Archeologové při výzkumu na trase 7,5 kilometrů zaznamenali přes 5500 archeologických situací. Většina souvisela s osídlením z pozdní doby kamenné, dále doby halštatské a laténské, tedy doby železné, kdy se v Evropě vyskytuje obyvatelstvo souhrnně a nepřesně označované jako Keltové, a doby římské, uvedli zástupci muzea. Nejmladší nálezy jsou z roku 1866 a souvisejí s bitvou u Hradce Králové.
"Nálezy ze závěrečných úseků doby laténské dokládají existenci neočekávaně rozsáhlé a významné sídelní aglomerace s centrálními funkcemi. Vzkvétala od konce 3. století před naším letopočtem do začátku 1. století před naším letopočtem a zabírala na tehdejší období neuvěřitelnou plochu zhruba 30 hektarů," uvedla Peterková. Počet obyvatel města lze podle ní odhadovat až na tisíc, což z hlediska tehdejšího osídlení odpovídá ekvivalentu rozsáhlé městské aglomerace," uvedla Peterková.
"Jedná se o neopevněnou aglomeraci, tedy typ centrálních lokalit, které se objevují zhruba o sto let dříve než oppida (opevněná sídliště městského typu)," sdělil ČTK archeolog UHK Tomáš Mangel. Na sídlišti byla objevena také kolekce laténských mincí včetně dobových falzifikátů. Početné nálezy surového jantaru i hotových jantarových výrobků zase podle archeologů svědčí o napojení lokality na Jantarovou stezku od Baltu do Středomoří.
Archeologové našli pozůstatky dřevěných staveb, včetně dvou možných svatyní, tisíce rozbitých a vyhozených keramických nádob i stovky ztracených předmětů jako bronzové spony, součásti opasků, skleněné náramky, korále a zejména zlaté a stříbrné mince.
Po výstavě budou nálezy dál zkoumány, veřejnosti tedy nebudou přístupné. Expozici nazvanou "Zapomenuté město pod dálnicí – objev mocenského centra z mladší doby železné" je aktivitou MVČ a Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové (UHK).
