Nástěnné malby v chodbě kolem takzvaného rajského dvora bývalého kapucínského kláštera v Opočně a v nadstavbě nad klášterní studnou vznikly v období 1733 až 1750. Vyplývá to z výsledků restaurátorského průzkumu a laboratorního zkoumání vzorků použitých barev, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK správce kláštera Petr Kubasa. Výzdoba opočenského rajského dvora tvoří jeden celek a podle něj ve střední Evropě nemá obdoby. Pro kapucínské kláštery byl totiž typický prostý styl architektury i výzdoby. Malby vznikly zřejmě pod vlivem italské větve šlechtického rodu Colloredů, markýzů di Santa Sofia, kterému patřilo i opočenské panství včetně kláštera.
"Výsledky chemickotechnologického průzkumu z laboratoře podpořily památkově historický předpoklad o stáří maleb, které podle použitých pigmentů barev lze datovat do doby vrcholného baroka. Dataci maleb bude možné zpřesnit až na základě celkového odkryvu maleb a dalšího průzkumu," řekl ČTK Kubasa. Varianta z 60. let 18. století byla vyloučena.
Malby jsou vytvořené technologií al secco, tedy v suché omítce a obsahují i figurální motivy. "Sondy potvrdily i širokou škálu použitých barev. Průzkum potvrdil, že se jedná o kvalitní malby s uměleckou ambicí," řekl ČTK Kubasa. V kapucínských klášterech v Čechách jsou známé zdobné výmalby kostelů a refektářů, nikoli však rajských dvorů, řekl ČTK.
Rajským dvorem je v klášterech označováno čtvercové nebo pravoúhlé atrium uprostřed klášterních budov. Nacházel se v části kláštera, která byla přístupná pouze řeholníkům a vzácným návštěvnám. Uprostřed dvora bývala často studna či kašna.
Klášter v Opočně založili Colloredové v roce 1673, v roce 1733 vyhořel a ve 30. letech 18. století byl přestavěn zhruba do dnešní podoby. "Klášter byl krátce po požáru za nemalé náklady opraven a budoucí první kníže Rudolf Colloredo zainvestoval do malířské výzdoby. Týká se to nejen v Čechách nevídané výmalby nadstavby nad studnou, ale i ambitů rajského dvora, které tvoří jeden celek," řekl Kubasa. Zdůraznil, že malby na studničních nadstavbách byly v evropském klášterním prostředí velmi vzácné. "V kontextu většiny evropských klášterů je takováto umělecká výzdoba studny ojedinělá, ne-li přímo unikátní," řekl ČTK Kubasa.
Podle něj to svědčí o tom, že kapucíni, zřejmě pod vlivem donátorů z rodu Colloredů s vazbami na Itálii, ustoupili z prosté představy o prostředí, ve kterém žili, tedy bílých stěn a souhlasili s bohatou výzdobou.
V 18. století nebylo Opočno ospalým městečkem pod Orlickými horami, jako je tomu dnes, ale reprezentativním rodovým centrem významného evropského šlechtického rodu. "Také klášter plnil reprezentativní funkci, kde si mohli návštěvy rodu i samotní šlechtici odpočnout od světského shonu," řekl ČTK Kubasa.
Podle něj se nabízí hypotéza, že za výzdobou je unikátní vazba mezi tehdejším vlastníkem opočenského panství a vysokým hodnostářem u vídeňského dvora Rudoflem Colloredem a jeho italskými příbuznými, zejména jeho strýcem Fábiem Colloredem, který byl arcibiskupem ve městě Lucca v Toskánsku. "Fábio dobře znal církevní a světskou architekturu střední Itálie. Byl současníkem svatého Kryšpína z Viterba, tolik připomínajícího svatého Felixe z Cantalice, tedy s největší pravděpodobností nejlépe dochovanou postavou ztvárněnou v opočenském kapucínském cyklu," řekl ČTK Kubasa.
Nadstavby nad studněmi v kapucínských a františkánských klášterech se podle něj v českém prostředí v baroku ojediněle objevují, ale unikátní je jejich výmalba. "Výzdoba opočenského rajského dvora tvoří jeden celek a nemá předlohu v celoevropském kontextu," řekl ČTK Kubasa. Podle něj umístění maleb na vnějším plášti nadstavby studny dokládá umělecký záměr vytvořit architektonicky jednotný celek.
"Je možné, že strýček z Itálie řekl našemu Rudolfovi: udělej si kousek Itálie přímo v Opočně. Nebylo to jen o estetice. Italská kulturní tradice ve střední Evropě i v době vrcholného baroka byla v popředí. Významnou roli hrála i snaha o zvýšení prestiže daného místa. Na mapě barokních Čech bylo Opočno sídlem jednoho z nejbohatších rodů království a bylo hlavní venkovskou rezidencí rodu Colloredů," uvedl Kubasa.
Z výmalby chodby objevené začátkem letošního roku jsou odkryté zatím malé části. Objev souvisí se stavebně-historickým průzkumem v předchozích letech a restaurátorskými sondami. Malby na nadstavbě studny byly objeveny již dříve. Klášter patří Královéhradeckému kraji a je ve správě krajského Muzea a galerie Orlických hor (MOH) v Rychnově nad Kněžnou. Areál čeká rekonstrukce do podoby kulturně společenského centra.
