První ránou bylo před dvěma lety ukončení smlouvy s projekční kanceláří, která nedokázala dokončit žádnou z dohodnutých fází projektové dokumentace.
Výrazně ochladl i zájem Univerzity Karlovy a do třetice se městu nepodařilo nalézt zájemce ani konkrétní účel provozování. Zastupitelstvo Hradce bylo donuceno vrátit kraji třímilionovou dotaci na projektovou přípravu.
„V důsledku velkého časového posunu projektových prací a dalších okolností se změnily priority města ve využití objektu Pajkrovy flošny. Akce byla vyřazena z akčního plánu. Podle vyjádření odboru správy majetku dostala Správa nemovitostí Hradec Králové pokyn zařadit Pajkrovu flošnu do plánu oprav. Se zakonzervováním objektu se tedy počítá,“ zněla důvodová zpráva pro zastupitele, kteří v dubnu 21 hlasy vrácení dotace schválili. Jiná cesta ani neexistovala.
„Školám nic nevyčítám“
Pro byl i bývalý primátor a děkan farmaceutické fakulty Alexandr Hrabálek, autor myšlenky na proměnu flošny.
„Je mi to moc líto, protože to byl moc hezký projekt. Začal jsem s tím v roce 2012, jenže od té doby se změnilo hodně věcí. Především se z místa bude stěhovat farmaceutická fakulta. Vznikl totiž nový kampus, který byl několikanásobně dražší než v době, kdy jsem byl děkanem, a fakulta tím pádem začala mít obavy z financování projektu Pajkrovy flošny. Právě fakulta měla být hlavním organizátorem provozu. Přirozeně existovaly obavy, aby to na ni nakonec nespadlo celé, takže ztratila zájem,“ řekl Alexandr Hrabálek.
Pevnostní Pajkrova flošna v Hradci se promění ve studentské centrum |
Sám se snažil zapojit i jiné fakulty, a dokonce univerzity: „Bohužel jsme ale podporu od ostatních vysokých škol v Hradci neviděli. Lékařská fakulta na tom byla vzhledem ke stavbě nového kampusu stejně jako farmaceutická a Univerzita Hradec Králové od začátku tvrdila, že projekt finančně nepodpoří. Určitě jim to nevyčítám a vedení fakult chápu.“
Proměna v nedohlednu
Přestože Pajkrova flošna vznikla již v roce 1784, je v relativně slušném stavu. Uvnitř je sklad a navzdory stáří tam nezatéká. Budova má čtvercový půdorys o rozměrech 25 na 25 metrů, výšku téměř šest metrů a na střeše dvoumetrový hliněný násyp. Uvnitř je vedle sebe pět tunelovitých místností s klenbami a střílnami.
V Hradci rozlouskli záhadu neduživých akátů. Byla pod nimi stará cesta |
Masivní předsunuté opevnění města se zdmi širokými až dva metry se mělo stát ideálním studentským klubem, prostorem pro pořádání výstav a koncertů. Ostatně po avizovaném květnovém konci populárního klubu Mood toho studentům ve městě mnoho nezůstane.
„Toto historické kulturní dědictví je skutečně unikátní a jednoznačně stojí za to jej nejen zachovat, ale především mu dát nějakou novou formu. Jde o to, aby památka dostala novou funkci a nebyla jen zakonzervovaná. Nepodařilo se, ale stále je to námět, kterým se zabýváme. Pajkrova flošna měla k realizaci blízko, ale výsledek se zatím nedostavil, protože o provozování není zájem,“ uvedl náměstek primátorky pro oblast investic a rozvoj Lukáš Řádek (TOP 09).
Dodal, že blízká Pivovarská flošna chátrá podstatně rychleji než její dvojče u Zahrady léčivých rostlin.
Konzervace musí stačit
Bod Pajkrova flošna se také stal vzácným okamžikem, který nevykopal názorovou propast mezi koalicí a opozicí.
„Pivovarská flošna je, pokud vím, ještě v horším stavu, je zanedbávaná a také by si zasloužila opravu. Obě představují cennou historickou památku, je to nejlépe dochovaný pozůstatek opevnění Hradce Králové z 18. století, a dokonce je to jedinečná stavba v kontextu celé republiky. Myslím, že ani v Josefově žádné takové flošny nejsou. Vydrží hodně, například dělostřeleckou střelbu, takže se ještě pár let nerozpadnou, přesto bychom na to neměli spoléhat,“ upozornil Ivan Picek (SPD).
Konzervace a zabezpečení vyrabované Pivovarské flošny zatím musí stačit. Náplň se nenašla a hledat se bude jen stěží.
Hrozilo zřícení, záchrana kasáren v pevnosti Josefov konečně začala |
„Měl jsem možnost vidět nejen projekt na klub, ale na vlastní oči i samotný objekt. Nedomnívám se, že klub by byl vhodnou náplní, protože v takovém případě by se ten objekt musel vytápět i v létě a také jinak by byl energeticky extrémně náročný. Flošny jsou památkovou záležitostí, takže podle mého by bylo nejlepší dát je s minimálními zásahy do pořádku a prezentovat je podobně jako v Josefově,“ řekl náměstek primátorky pro architekturu a urbanismus Adam Záruba (Změna).
Hrabálek se stále domnívá, že klub by byl ideální náplní: „Je to daleko od obydlených částí a mohlo by to skutečně sloužit ke kvalitní zábavě, která by zároveň nerušila okolí.“
