Už samotný archeologický průzkum byl v českých podmínkách unikátní. Stavět se totiž bude na místě největší bitvy na českém území.
„Je to zásah, který u nás v republice nemá srovnání. Ve střední Evropě by se to mohlo přibližně přirovnat k výstavbě dálnice u Vídně u Wagramu, což bylo jedno z bojišť napoleonských válek,“ říká vedoucí Centra terénní archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové (FF UHK) Ladislav Rytíř.
Archeologové na dálničním úseku D35 ze Sadové do Plotišť našli i několik pravěkých sídlišť včetně dosud zřejmě největší dlouhé mohyly v Evropě. S množstvím artefaktů z roku 1866 se počítalo už při přípravách archeologického průzkumu, a již při projektování dálnice proto silničáři zařadili ossárium jako jeden ze stavebních objektů.
„Důvodem byla potřeba vzniku pietního místa k uložení ostatků padlých vojáků nalezených v souvislosti s výstavbou dálnice D35 a uctění jejich památky,“ vysvětluje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Petra Drkulová.
Pomník se přesune nad kostnici
Trase dálnice musel ustoupit také pomník 49. pěšího pluku, který stál u silnice I/35 u odbočky na Dohalice. Technici ho rozebrali v červnu a po zrestaurování ho přesunou na nové místo, právě nad novou kostnici.
17. června 2024 |
Kostnice vznikne na druhé straně státní silnice. Při obnově pomníku mu restaurátoři navrátí původní podobu. Podesta dostane zpět třístupňové provedení středově symetrického půdorysu čtverce se zkosenými rohy. Změna se odrazí i v rozšíření oplocení.
„V maximálně možné míře budou zachovány stávající prvky. Doplňované prvky budou materiálem i způsobem opracování reflektovat prvky původní,“ píše se v dokumentaci stavby.
Samotné ossárium bude tvořit podzemní železobetonový objekt se vstupem z terénního zářezu. Vstupní chodba bude ústit do oblé vstupní haly se schodištěm a technickou místností. Následovat má předsíň, z níž se bude vstupovat do tří samostatných pohřebních komor. Celková plocha objektu bude 220 metrů čtverečních. Pietní areál dostane také parkové úpravy, kterým bude dominovat dvouosé stromořadí bříz.
„V místě bitvy už nyní jedna kostnice je, a to na Chlumu. Jenže ta je kulturní památkou a není možné do ní přidávat další ostatky,“ komentuje vznik ossária předseda Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 Miroslav Suchý.
Se samotnou stavbou se má začít co nevidět. Dálnice ze Sadové do Plotišť už má stavební povolení, vykoupené pozemky a ŘSD vybralo i zhotovitele. Za 1,63 miliardy korun ji má postavit sdružení MI Roads, Doprastav a Duna Aszfalt. Silničáři mu chtějí předat staveniště ještě v tomto čtvrtletí. Hotovo má být v roce 2027.
Artefakty hledali několikrát
Na rozdíl od starších nálezů bylo zřejmé, že ostatky vojáků, náboje a další předměty budou uloženy v mělké hloubce, často přímo v ornici. Skrývce proto předcházel důkladný detektorový průzkum. Jen při něm se našlo víc než 15 tisíc artefaktů.
„Toto obrovské množství nálezů se podařilo získat především díky precizní a fázované skrývce ornice, která běží po 10 centimetrech, a opakované detektorové prospekci,“ přibližuje Matouš Holas z Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Na různých místech našli archeologové několik hrobů vojáků. U Čistěvse šlo například o dva samostatné hroby příslušníků pruské armády. Oba byli zasaženi rakouskou střelou. Všechny nalezené ostatky padlých budou podrobeny analýze DNA a patologickému hodnocení.
„Cílem těchto specializovaných analýz je pokusit se identifikovat konkrétní vojáky. A pokud nám bude štěstí přát, snad se nám díky těmto DNA profilům podaří najít i možné žijící příbuzné padlých vojáků,“ přibližuje nadstandardní výzkumný přístup archeoložka Marcela Horáková z FF UHK.
Poblíž odvezeného pomníku našli výzkumníci také hromadný hrob, který obsahoval 16 těl. Podle archeologů byli téměř všichni vojáci svlečení. Pouze jednomu oblečení zůstalo.
„Vypadá to, že lidé, kteří je pohřbívali, si mohli sebrat, co užili pro svoji potřebu. Nemají kabáty, nemají kalhoty. Jen u jednoho jedince byla dochovaná košile i kalhoty, a to pravděpodobně z toho důvodu, že byl zasažen mnohonásobně střelami, takže oděv byl natolik poničen, že už se nedal použít,“ vysvětluje Horáková.
