V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem sledují vývoj šíření slintavky a kulhavky ve střední Evropě s obavami. V paměti mají událost z roku 1975, kdy kvůli podezření na nákazu slintavkou, museli utratit desítky vzácných zvířat, zvláště žiraf. ČTK to dnes řekl mluvčí dvorské zoo Michal Šťastný. Několik dní tam platí preventivní opatření proti riziku šíření nákazy, která je potvrzena na Slovensku a v Maďarsku, v ČR ne.
V Česku byla naposledy slintavka a kulhavka zjištěna v roce 1975, což zasáhlo dvorskou zoo, kterou tehdy vedl ředitel Josef Vágner. Kvůli podezření na slintavku museli 29. dubna 1975 utratit 48 žiraf a několik buvolů a antilop.
"Zvířata byla střílena. Jednalo se o žirafy Rothschildovy, zvířata dovezená z Afriky a jejich mláďata a o žirafy síťované, ty byly březí. Impuls k tomu dal jeden z veterinářů zahrady, který měl podezření. Kontrolu provedli i další veterináři. Nikdy ale (nemoc) nebyla potvrzena," řekl dnes ČTK Šťastný.
Akce se uskutečnila v noci a prováděli ji myslivci. Mrtvoly zvířat mířily do spalovny v Žichlínku. "Dvorská skupina zvířat byla tehdy největší mimo Afriku. Zabitím těchto zvířat došlo k obrovské škodě na genofondu populace v lidské péči, která je nenahraditelná," uvedl mluvčí.
U žiraf Rothschildových se alespoň povedlo část cenné krve zachránit. V roce 1975 totiž byla už některá mláďata odchovaná v zahraničí a v roce 1976 se vracela do Dvora Králové nad Labem. Chov musel začít od nuly. "Zcela ztracena byla genetická výbava stáda žiraf síťovaných. Ty se rozmnožit nestihly. Navíc šlo o zvířata, která Vágner cíleně vybíral podle dokonalého fenotypu, laicky řečeno podle krásy, a v lokalitě, kde není možná hybridizace s jinou formou žirafy," řekl Šťastný.
Podle něj jsou slintavkou a kulhavkou ohrožení zejména sudokopytníci, tedy například žirafy, ovce či kozy a také sloni. Mezi další preventivní opatření proti šíření nákazy, která zoo nedávno zavedla, patří i dezinfekční rohože u pavilonu žiraf. "Rozdíl od události před 50 lety je v tom, že zatímco tehdy šlo o podezření vycházející z vnitřku zoo, nyní zavádíme preventivní kroky, aby se nákaza dovnitř nedostala," řekl Šťastný.
Padesát let stará událost patří k nejkontroverznějším v historii dvorské zoo a nadále zůstává obestřena fámami a konspiračními teoriemi. Dlouholetý ředitel zoo Vágner, který vystřílení zvířat těžce nesl, se do své smrti v roce 2000 oficiálně nedozvěděl, proč musely žirafy zemřít.
Do odvolání platí v celém areálu zoo také zákaz krmení zvířat nebo vstup k dětské zoo. Preventivně byly zrušeny i zážitkové programy u žiraf, nosorožců a slonů. Nahrazeny jsou jinými programy u zvířat, která nejsou k nákaze touto nemocí náchylná. Dvorská zoo se specializuje na Afriku.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Vzhledem k infekčnosti se při objevení nákazy v chovu všechna zvířata musí utratit. Nákaza není přenosná na člověka. Na hranicích s postiženými státy platí kvůli obavám ze zavlečení nákazy do ČR přísná opatření.
