Předseda senátu Petr Mráka shledal vinu u všech obžalovaných, tak jak ji předestřela obžaloba. Čtení rozsudku mu pak zabralo desítky minut, protože četl i všechna jména migrantů zapojených v případu.
Ázerbajdžánská část obžalovaných dostala také trest vyhoštění ze země na dobu neurčitou, Turků se to však netýká. Více než polovina obžalovaných musí zaplatit statisícové peněžité tresty.
Žalobce i obžalovaní Turci se vzdali práva na odvolání, takže jejich rozsudky platí. Ázerbajdžánci si ponechali lhůtu, proto rozhodnutí v jejich případě není pravomocné.
„Obžalovaní věděli, že jsou součástí organizované skupiny. Plnili úkoly, aby dosáhli výdělku všech členů,“ řekl Mráka. Proto soud s výjimkou jednoho obviněného udělil stejné tresty. Hlavní obžalovaný hrál vůdčí roli, proto dostal vyšší trest.
„Obžalovaní si musí uvědomit, že byli ohroženi trestem od deseti až do šestnácti let. Soud šel až na spodní hranici, podle soudu jsou to tresty mírné, roli sehrálo i prohlášení viny. Přesto prohlášení viny přišlo pozdě, mohlo se ušetřit spousta času a finančních prostředků,“ konstatoval soudce.
Vysvětlil blíž i to, proč vyhostil pouze ázerbajdžánskou skupinu převaděčů. „Mohlo by se zdát, že soud rozhodl nespravedlivě. Jelikož turečtí obžalovaní mají v České republice rodinu, vyhoštění nepřipadalo v úvahu. Pokud jde o ázerbajdžánskou skupinu, která tu rodiny nemá, tak tady stát nemá zájem o jejich setrvání v zemi,“ uvedl Mráka.
Státní zástupce Milan Šimek řekl, že vyhoštění se Turků nedotklo proto, že se v mezidobí oženili s občankami Evropské unie a ani soud neshledal jiný vážný důvod k vyhoštění.
Po verdiktu žalobce vysvětloval, proč se neodvolal, i když tresty zůstaly pod spodní hranicí uvažovaných 10,5 až 16 let vězení:
„Zde bylo rozhodující, že většina těch hlavních pachatelů je v zahraničí. My jsme zde odhalili a ustanovili českou větev té trestné činnosti, ale přes tyto osoby šla pouze část běženců, nikoli celá skupina běženců, která byla identifikována v trestní věci.“
Zisk skupiny se podle žalobce dopočítával. Kriminalisté zjistili částky, které nelegální migranti za cestu platili, z nich se pak odečetly náklady převaděčů. Profit české části skupiny, která stanula před hradeckým soudem, odhadl na 10 milionů korun.
Obhájce hlavního organizátora zdejší skupiny Jiří Slezák vysvětlil, že jeho klient se původně bránil, ale pak zvolil prohlášení viny jako kompromis.
„Nikdy nepřiznal žádné vazby na Turecko, tím by pravděpodobně odkrýval další část složitého podhoubí této věci. Je tu jedenáct let, dostal se sem legálně, začal podnikat a do této doby proti němu nebylo nic negativního zjištěno,“ řekl obhájce obžalovaného Imdata Karagüla.
Jízdenky na vlak, cesty taxíkem
Již v úterý na začátku hlavního líčení obžalovaní jeden po druhém doznali svou vinu. „Ano, cítím se být vinen,“ odpovídali na dotaz soudce.
Všichni využili institutu prohlášení viny. Vyslovili tím souhlas s popisem skutků v obžalobě, právní kvalifikací a s možným uložením i nepodmíněných trestů. Soud to za souhlasu státního zástupce přijal, a proto neprováděl dokazování.
Podle žalobce Šimka si skupina počínala velmi organizovaně, měla rozdělené role a operativně měnila postupy podle aktuální situace, aby minimalizovala riziko zachycení. Všichni obžalovaní se měli trestné činnosti dopouštět vědomě a za účelem maximálního zisku.
Podle obžaloby převaděči rekrutovali běžence v Turecku, kde od nich vybírali hotovost a peníze ukládali v tamním depozitu. Z něj pak finance putovaly členům skupiny. Migrantům zajišťovali jízdenky na vlak, autobus nebo taxík.
Hlavní osa vedla přes Budapešť a Prahu, kde pro ně měli i ubytování. Kdo neměl dost peněz, musel si náklady odpracovat ve stáncích s kebabem. Z Prahy pak běženci putovali většinou do Německa nebo Francie.
„Za úplatu zajišťovali nelegální migraci do Schengenského prostoru. Sháněli jim ubytování, zajišťovali jízdenku a další přepravu,“ řekl Šimek. Podle něj skupina měla členy i v Turecku, tamní úřady však na žádost o spolupráci nereagovaly.
Muži jsou z Turecka i Ázerbajdžánu
Pachatelé jsou všichni cizí státní příslušníci. Devět z nich má tureckou státní příslušnost, jeden z nich v mezidobí získal české občanství. Pět obžalovaných má ázerbájdžánskou státní příslušnost. Kauza skončila u krajského soudu kvůli tomu, že organizovaná skupina získala z činnosti velký prospěch. Podle spisu si přišla nejméně na dva miliony eur, tedy kolem 50 milionů korun.
„Trestná činnost, která se týkala území celé ČR, vyšla najevo v obvodu Okresního soudu Rychnov nad Kněžnou, kde bydlí dva z obžalovaných, a objednali tam taxikáře, který běžence převážel z Maďarska do Německa,“ řekl Šimek. Vysvětlil tak, proč se případem zabývá Krajský soud v Hradci Králové. Zmíněný taxikář mezi obžalovanými není.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obžalované dopadli loni v červnu. Zásah tehdy probíhal na celém území republiky. K trestné činnosti docházelo od května 2021 a kriminalisté ji vyšetřovali pod krycím názvem HATIN. Původně měl být počet migrantů poloviční. Později se podařilo doložit více „klientů“, převážně tureckých Kurdů.
