Ministerstvo životního prostředí vydalo kladné stanovisko EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí). Investor má souhlasné environmentální vyjádření od krajského úřadu v Pardubicích. Na zařízení energetického využívání odpadu (ZEVO) je už vydáno územní rozhodnutí a administrativní fázi chybí jen stavební povolení.
Také se zdá, že kritikům spalovny docházejí náboje. Může se stát, že nesouhlasné stanovisko Hradce Králové a ekologických organizací zůstanou osamocena. ZEVO má stát na katastru Čeperky snad už na přelomu let 2028 a 2029. I když obyvatelé obce před dvěma 15 lety spalovnu v referendu odmítli, jejich naděje se tenčí. Připravovanou stavební uzávěru zatím obec nevydala.
„Proti stavebnímu povolení jsme námitky podali v řádném termínu. Stavební uzávěra a změna územního plánu ale asi k cíli nepovedou,“ řekla starostka Kristina Vosáhlová (SNK pro Čeperku).
Podle ní by investor proti oběma krokům podal námitky. Efektem by bylo jen prodloužení celého řízení. Čeperka by chtěla v územním plánu změnit formulaci, že bude možné spalovat jen odpad vzniklý v elektrárně, nikoli dovezený.
„Snad dospějeme ke shodě“
Elektrárny Opatovice (EOP) průtahy rovněž zmiňují. „Pro hladký průběh realizace je vždy žádoucí získat podporu obce, na jejímž katastru je projekt plánován. V mnoha případech tak mají obce i s několika desítkami občanů možnost významně prodlužovat realizaci projektu majícího sloužit několika stovkám tisíc obyvatel. Splnění všech zákonných požadavků včetně těch na ochranu přírody v tom nehraje nijak zásadní roli. Není to jednoduchá situace pro žádnou stranu,“ vyjádřila se Romana Zadrobílková, ředitelka EOP.
„My jsme aktuálně s vedením obce, na jejímž katastru je ZEVO plánováno, v jednání a věříme, že dospějeme k dohodě, která bude akceptovatelná pro všechny,“ uvedla ředitelka.
Vadí obrovská kapacita
Pozoruhodné jsou rozdílné postoje měst a obcí na dohled opatovických komínů. Zatímco v Pardubickém kraji má ZEVO až na výjimky podporu, Opatovice, Vysoká nad Labem a Březhrad mají výhrady. Nejhlasitějším kritikem už dva roky zůstává Hradec Králové.
Primátorka Pavlína Springerová (HDK) zasedá v dozorčí radě EOP a musí tedy volit diplomatická slova, přesto je zřejmé, že nejvíce jí vadí kapacita spalovny:
„Myslím, že naše poslední reakce je z října, kdy jsme zasílali naše stanovisko celému projektu. Projekt kritizujeme v základních parametrech, zejména však z hlediska kapacity ZEVO a dopravní zátěže, kterou může generovat. Tedy pokud se budeme bavit o objemu 150 tisíc tun ročně.“
Hradec se chce dostat pod 10 tisíc tun
Produkce komunálního odpadu alespoň v Hradci Králové klesá. Zatímco v roce 2022 skončilo na skládkách 16 702 tun, v roce 2023 už jen 15 140 tun a na blízkou budoucnost si radnice dala za cíl pokles až pod 10 tisíc tun ročně.
Hradecký odpad se dosud sváží na překládací stanici v ulici Bratří Štefanů, tam se roztřídí a míří na skládku ve Zdechovicích. Díky příznivému poměru využitelného a nevyužitelného odpadu město v roce 2023 neplatilo poplatek za skládkování a stejné naděje si dělá také pro rok 2024.
Ve prospěch spalovny mluví strategická poloha Opatovic pro celou hradubickou aglomeraci. Je však otázkou, zda oblast dokáže vyprodukovat avizovaných 150 tisíc tun odpadu ročně.
Zatím není známo, jakým způsobem se města hodlají zbavovat nerecyklovatelného odpadu. Odpad by podle elektrárny byl pouhým doplňkovým palivem k zemnímu plynu a biomase, jimiž chce nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácnostem v krajském městě.
„Lišíme se v datech“
„Na projektu ZEVO pracujeme více než pět let a za tuto dobu vnímáme významný posun v pozitivních reakcích. S blížícím se termínem konce skládkování se častěji objevuje realistický pohled nejen na odpadovou problematiku, ale i na projekt ZEVO. Například Pardubice si nechaly zpracovat nezávislou studii odpadového hospodářství, která naše plány vybudovat ZEVO s maximální roční kapacitou 150 tisíc tun nejenže potvrzuje, ale potřebnou kapacitu pro danou lokalitu identifikuje dvakrát větší, než u nás plánujeme mít,“ upozornila ředitelka EOP Romana Zadrobílková.
Pro Hradec Králové je navrhovaná roční kapacita jen velmi obtížně představitelná.
„Počítá i s produkcí z Hradce Králové. My přitom nepochybně chceme, aby objem odpadu byl výrazně nižší, a jde právě o dobu, kdy bude projekt ZEVO realizován. Lišíme se v datech. Provozovatel předpokládá, že odpadu a produkce bude čím dál více, my ale produkci směsného komunálního odpadu každý rok snižujeme. My tedy určitě nebudeme dodávat tolik odpadu, kolik se provozovatel ZEVO domnívá,“ zdůraznil Lukáš Řádek (TOP 09), náměstek primátorky mimo jiné pro oblast adaptace a energetiky.
Dodávky tepla v ohrožení?
Náměstek primátorky rozlišuje čtyři stupně nakládání s odpadem. Na vrcholu je předcházení jeho vzniku, pod ním dokonalá recyklace, následuje energetické využití a na dně je pak skládkování.
„My nejsme principiálně proti energetickému využití odpadu a v celkové strategii to dává smysl, protože prakticky končí skládkování a zbytkový odpad bude muset být nějakým způsobem využit nebo recyklován. Jenže cesta spalování je druhá nejhorší,“ míní Řádek.
Elektrárna má ve prospěch spalovny i jiný argument: potenciální ohrožení dodávky tepla.
„Abychom mohli splnit závazek a od uhlí zcela odejít, je potřeba dnešní výkon z uhlí vhodně nahradit. Větší část stávajícího výkonu se nám podaří nahradit technologií na zemní plyn. Maximální množství zemního plynu, který je pro EOP k dispozici, však nepokryje vše. Zbývající výkon musíme nahradit jinak. Zde jsou důležité doplňkové zdroje, jako je právě ZEVO. Bez nich je zejména dodávka tepla v potřebném množství v ohrožení,“ uvedla ředitelka EOP.
V Česku zatím jsou v provozu pouze čtyři zařízení ZEVO v Praze-Malešicích, Brně, Plzni a Liberci. Pátá spalovna se staví v areálu teplárny Komořany u Mostu. Projekt pod názvem EVO Komořany také počítá s kapacitou až 150 tisíc tun komunálního odpadu ročně a s výrobou až 600 terajoulů tepla a 60 gigawatthodin elektřiny za rok podle způsobu provozování zařízení. Stavba v Komořanech má stát téměř 5,4 miliardy korun.