Pohádkové bytosti měří pár decimetrů i několik metrů. Každá účinkuje v některém z desítek pohádkových příběhů.
Památky obvykle lákají na zachovalé komnaty, interiéry a dobové vybavení. Staré Hrady, přestože historické expozice mají také, jsou jiný případ. Většina návštěvníků, z nichž víc než polovinu tvoří rodiny s dětmi, přijíždí hlavně kvůli pohádkám.
„Chceme, aby hrad a zámek mohli zažít všemi smysly. Hledali jsme kompromis, aby se dozvěděli něco z historie, ale aby nezůstalo pouze u výkladu a odnesli si i jiný typ zážitku,“ říká Rudolf Suk ml., jenž se s otcem, matkou, sestrou a bratrem o provoz stará.
V bývalé samoobsluze ve Dvoře Králové měli Sukovi už před rokem 2007 muzeum obchodu. Část starožitností, které sbírají od 90. let, přesunuli na Staré Hrady. Památník národního písemnictví, dosavadní nájemce hradu a zámku, prostory uvolňoval postupně.
Chtěli něco jiného než mučírnu
První expozice vznikla ve sklepení a na půdě. Už v roce 2008 se vedle vybavení obchodů a reklamních cedulí objevili první skřítci, draci a čarodějové.
„Chtěli jsme Staré Hrady otevřít, ale neměli jsme prostory, které mají ostatní hrady a zámky. Pro sklep a půdu jsme hledali náplň. Mohla z toho být mučírna nebo hladomorna, ale chtěli jsme něco trochu jiného,“ vysvětluje Rudolf Suk.
Staré HradyNa místě gotického hradu s přistavěným renesančním zámkem stála ve 14. století tvrz. V první polovině 17. století zámek vlastnil vévoda Albrecht z Valdštejna, po jeho zavraždění ho získal rod Schliků. Po roce 1945 památka připadla státu a chátrala, v roce 1960 se rozhodlo o demolici. Tu se díky iniciativě předsedy národního výboru na poslední chvíli povedlo odvrátit. Od roku 1969 tu měl depozitář Památník národního písemnictví. V roce 1994 se majitelem stala obec Staré Hrady, od které hrad se zámkem v roce 2007 koupili manželé Sukovi. |
Sázka na pohádkové bytosti se ukázala jako trefa. První sezonu přišlo 15 tisíc zájemců, v následujícím roce se návštěvnost zdvojnásobila a skokově rostla i v dalších letech.
K Zámeckému pohádkovému sklepení přibyl druhý okruh Hradní pohádková půda doplněný o kurzy létání na koštěti. Dnes Staré Hrady nabízejí pět tras.
V roce 2018 návštěvnost poprvé překročila stotisícovou hranici. Jen pro srovnání, nejvytíženější státní památku v kraji – hospitál Kuks – si v posledních letech přijde prohlédnout kolem 60 tisíc turistů ročně.
Když Památník národního písemnictví uvolnil komnaty a další interiéry, mohla se přehlídka bytostí rozrůstat.
„Viděli jsme, že to návštěvníky zaujalo a že se vracejí. Byl to impulz pro další rozšiřování pohádkového světa,“ poznamenává Rudolf Suk. Bytosti zasazené do originálních příběhů, které rodina vymýšlí, vznikají kombinací dřevořezby, modelace a dalších technik.
Stvořitelem je duch Tarbon
Dnes si lze prohlédnout víc než 400 postav, z toho čtvrtinu tvoří draci. Nejmenší jsou skřítci, mají kolem 40 centimetrů. Naopak obr Zeliáš nebo dračí král měří víc než čtyři metry. Největší draci mají přes šest metrů.
Podle „oficiální“ verze se bytosti rodí na Starých Hradech, jejich stvořitelem je dobrý duch Tarbon a nejvyšší pohádkový čaroděj Archibald I. Každá ze čtyř stovek postav má jméno, charakter a přesně danou funkci v pohádkovém světě.
Sbíráme pivní příběhy, líčí Sukovi. Na zámku Staré Hrady mají i unikáty |
Sukovi vydali už osm pohádkových knih. První vyprávěla o tom, jak na Staré Hrady přišel čaroděj Archibald I. V každé je sedm příběhů. Postavy figurují také v pexesech, omalovánkách nebo v deskových a karetních hrách, které rodina vydala. Například hra Člověče pohádky přesně kopíruje prohlídkové okruhy. Nové příběhy a postavy vymýšlejí hlavně v zimě, kdy na to mají nejvíc času.
„Většinou někdo přinese nápad a ostatní na to zareagují. Obvykle nejdřív vymyslíme jméno a charakter bytosti, pak pro ni hledáme roli a příběhovou linku, která by mohla v pohádce fungovat, aby postava měla interakci k ostatním bytostem,“ vysvětluje Rudolf Suk.
Inspirace vychází ze života. „Snažíme se vytvářet originální české pohádky zasazené do kontextu doby a expozic. Nikdy záměrně nekopírujeme existující pohádky, ale určité podobnosti se samozřejmě nelze vyhnout. Když přišli první skřítkové, draci a čertíci, začalo se to nabalovat jako sněhová koule. V tom světě byla spousta prázdných míst,“ říká. Každý rok se pohádková planeta na Starých Hradech rozroste o nové členy.
Dentalína a skřítci kartáčníci
Tři z pěti prohlídkových okruhů jsou čistě pohádkové, naposledy přibyl Zdravosvět a Dračí království.
Právě okruh tematizující zdraví ukazuje, jak tvůrci pohádkového světa reagují na aktuální trendy a motivy rezonující ve společnosti. Vystupují tu dračí princ Zdrávokaz, víla Vitamína, skřítkové baciláci, ovocňáci a saláťáci. Zubní víle Dentalíně pomáhá trojice skřítků kartáčníků: Leštizubka, Mezizubka a Předkuska.
Součástí království je dračí porodnice, zuboopravna s dračím doktorem Škubem Stoličkinem a zdravoškola.
Návštěvníci se seznámí také s dračím katem, šaškem, soudcem a dalšími profesemi.
„Má to lehce vzdělávací a výchovný přesah. Určitě nechceme děti nutit, aby změnily životní styl, spíš se je snažíme nenásilně nasměrovat a inspirovat. Dozvědí se, že by bylo fajn jíst zdravě, občas si jít zasportovat nebo si po sladkém jídle vyčistit zuby,“ poznamenává Suk.
Kulisy tvoří sto let stará stomatologická ordinace s mechanickou zubní vrtačkou a dalšími nástroji nebo dobové reklamy na zubní pastu. Zdravosvět, ve kterém drak Recyklák a dračice Bordelinda hospodaří na pohádkovém smetišti, se dotýká i tématu třídění odpadu a recyklace.
Mezi nejvděčnější bytosti patří kromě draků skřítek Láskulín s kouzelnou hůlkou doplněnou srdíčkem. Nosí lásku a štěstí do všech obydlí. „Symbolizuje poselství, které se snažíme předat: aby u nás návštěvníci zapomněli na starosti všedního dne, aspoň na chvíli se s dětmi odreagovali a domů si odnesli pozitivní zážitky, protože negativních vjemů je dnes až příliš,“ říká Rudolf Suk.
