Úpské rašeliniště na hřebenech Krkonoš se stane jedním z nejpodrobněji sledovaných rašelinišť na světě. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) ve spolupráci s polským kolegy z Karkonoského Parku Narodowého (KPN), Hydrologickým ústavem Akademie věd ČR a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy letos rozšíří hydrologický monitoring oblasti. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Úpské rašeliniště je závislé výhradně na srážkové vodě a jeho vodní režim při současných klimatických poměrech prochází změnou. Nachází se v oblasti alpínského bezlesí, kde je příroda díky drsným klimatickým podmínkám citlivější než v níže položených lesních porostech.
"Změna vodního režimu se postupně projevuje ve vegetaci Úpského rašeliniště, ale rovněž ovlivňuje i vzácné živočichy. Zde se jedná navíc o několik endemických druhů, které jinde nenajdete, nebo druhů, které jsou typické pro severskou tundru," sdělil Drahný. Jedná se například o ostružiník morušku, šídlo horské nebo slavíka modráčka tundrového.
Správci parku budou Úpské rašeliniště dlouhodobě pozorovat, aby je mohli účinněji chránit. Úpské rašeliniště je ve východních Krkonoších v nejpřísněji chráněné klidové oblasti KRNAP. Společně s Pančavským rašeliništěm je také pod ochranou Ramsarské úmluvy o mokřadech.
"Nejde jen o pravidelné sledování hladiny podzemní vody a průtok na Bílém Labi a Úpě. Měří se také kvalita vody. Úpské rašeliniště se tak stane pravděpodobně jedním z nejpodrobněji sledovaných rašelinišť na světě," řekl ČTK Drahný.
Úpské rašeliniště monitorují automatické hladinoměrné stanice měřící úroveň podzemní vody a průtokové stanice na Úpě a Bílém Labi. Kromě výšky hladiny a průtoku měří také ph, konduktivitu a další veličiny, uvedli správci KRNAP.
Úpské rašeliniště je na obou stranách hranice. Monitoring je financovaný z česko-polského projektu Interreg, který se netýká jen Úpského rašeliniště. Celkové náklady na projekt pro období 2025 a 2029 činí 46,67 milionu korun (1,866 milionu eur).
Cílem projektu je kromě podrobného průzkumu také založení databáze pro každé krkonošské rašeliniště. "Samozřejmě navazujeme i na historická data. Nyní ale dáváme monitoringu rašelinišť jasný rámec. Budeme tak moci podrobněji sledovat, jak se v čase proměňují a jak můžeme hodnotné biotopy efektivně chránit," řekl ČTK Drahný. Součástí projektu je také několik opatření pro zlepšení hydrologického režimu rašelinišť.
Projekt navazuje na projekt z let 2018 až 2023 za 50 milionů korun, který se na území KRNAP zaměřil na obnovu mokřadů ve smrkových lesích v rozmezí od 800 po 1200 metrů nad mořem.
Rašeliniště představují v Krkonoších nejvýznamnější typ mokřadů. Na hřebenech hor jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska.
