V Královéhradeckém kraji zářijové záplavy způsobily škody za desítky milionů korun, zejména na silnicích a horských cestách v pohraničních oblastech kraje, vyplynulo z informací oslovených institucí. K nejzasaženějším oblastem v polovině září patřilo v kraji Broumovsko v okrese Náchod a Krkonoše a Orlické hory s podhůřím. V zastavěných částech měst a obcí na území kraje velká voda větší škody nezpůsobila.
Královéhradecký kraj odhaduje celkové náklady na bezprostřední odstraňování škod a opravy silniční infrastruktury na pět až sedm milionů korun. Škody se týkají především silnic druhé a třetí třídy. Záplavy způsobily škody i na některých stavbách krajských silnic. Vyplavena byla například část nedávno zahájené stavby přeložky silnice II/303 Běloves – Velké Poříčí na Náchodsku.
"Důraz je na zajištění bezpečnosti silniční sítě, zejména v horských oblastech zasažených sesuvy půdy. Případná trvalá stabilizační opatření nejsou v uvedené částce zahrnuta. Probíhají prohlídky silnic a mostních objektů zasažených povodněmi. Poškozené mosty čekají přednostně mimořádné prohlídky," sdělil ČTK mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Kvůli přívalovým dešťům, zaplavení silnic blátem, ucpání propustků a sesuvům svahů muselo být v kraji uzavřeno 12 úseků silnic druhé a třetí třídy. "Doba uzavření těchto úseků se pohybovala od několika hodin až po několik dní v závislosti na míře poškození, rychlosti opadnutí vody a možnosti odstranění naplavenin a popadaných stromů," řekl Lechmann.
Sesuvy půdy vyřadily na čas z provozu například horskou silnici II/252 v úseku Spálený Mlýn – Pomezní Boudy v Krkonoších.
Broumovsko zasáhla místy až padesátiletá voda. Pod vodou se ocitly například části Otovic, Meziměstí, Broumova. Škody na obecním majetku jsou podle zástupců jednotlivých obcí a měst maximálně v řádech statisíců korun, na soukromém vyšší.
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) odhaduje škody na 32,5 milionu korun. "Co se týče škod po zářijových silných deštích, tak jde o celý soubor. Škody jsme zaznamenali na všem, v lesích, na cestách i objektech," řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
V Krkonoších trvá nebezpečí od padajících poškozených stromů. Některé lesní cesty jsou stále uzavřené, jejich aktualizovaný výčet je na webu. "Nebezpečí v lese platí stále, jen to už není tak naléhavé jako těsně po povodních," řekl Drahný.
Nejvíce škod správci KRNAP zaznamenali ve východních Krkonoších. V lesích jsou to většinou vývraty a zlomy stromů. Na několika místech jde o soustředěnou kalamitu s objemem větším než sto metrů krychlových v dané lokalitě. "Nejvíce škod bylo v okolí Horního Maršova, Světlé a Černé hory. Velké škody máme na lesních cestách, zejména těch štěrkových, a to hlavně tam, kde jsou ve velkém sklonu," uvedl Drahný.
Odhadované škody na lesních porostech v KRNAP po zářijovém extrémním dešti a větru dosáhly objemu 29.700 metrů krychlových poničené dřevní hmoty. Jde asi o jednu třetinu plánovaných ročních těžeb.
Od středy 11. září do neděle 15. září byly v Krkonoších zaznamenány jedny z největších srážkových úhrnů v ČR, za tu dobu napršelo na hřebenech Krkonoš kolem 450 milimetrů. Na tocích odvodňujících Krkonoše, tedy zejména Labe a Úpa, platil o víkendu v polovině září na několika místech stav ohrožení. Stav ohrožení byl také na Stěnavě na Broumovsku a na tocích odvodňujících Orlické hory.