Výstavba větrníků rozděluje místní a chalupáře, vyrůst mají u Babiččina údolí

Na Smiřické stráni býval pěkný les, než ho v srpnu 2017 smetla větrná smršť derecho. Po rozsáhlé těžbě tu jsou znovu zalesněné paseky, z nichž trčí osamělé stromy. Soukromá firma tam chce vybudovat tři až pět větrníků. Obec Mezilečí může získat do rozpočtu přes sto milionů korun a projektu je nakloněna. Vše rozhodne postoj Jaroměře, vlastníka lesa.

Zatímco Mezilečí je dva kilometry pod kopcem, blíž k větrníkům budou mít obyvatelé Libňatova, Křižanova, Prorub i Maršova u Úpice. Nejbližší dům by stál 800 metrů od elektráren, a to v mezilečské části Posadov. Část chalupářů a obyvatel z okolních vesnic proto podepisuje protestní petici.

VIDEO: Po derechu zůstala na Trutnovsku z lesa jen měsíční krajina

„Větrný park bude mít vliv i na ceny nemovitostí. Je tu velký podíl domů k rekreaci a zejména u nich to bude výrazně srážet hodnotu. Nemyslím, že větrníky tu jsou šťastné. Fouká tu, dají se připojit na síť, ale raději by měly být v bývalých průmyslových areálech, ne v čisté přírodě. Tady toho moc není, ale ticho, klid a venkovský mír zatím ano,“ míní Jiří Knotek, který se do Posadova s rodinou vrací na víkendy.

Přemýšleli tu o trvalém bydlení, ale teď váhají. Chalupáři připomínají, že pět kilometrů vzdušnou čarou odtud je národní přírodní i kulturní památka Babiččino údolí.

I s místními utvořili Spolek přírodního dědictví a kvality života Náchodska a Trutnovska. Obávají se dopadů na krajinný ráz, šíření hluku i vlivu nízkofrekvenčního zvuku na zdraví a změn klimatu.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Vytýkají zastupitelům, že o zájmu firmy půl roku mlčeli. Pochybnosti mají i o finančních výhodách, které firma Mezilečským nabídla, o něco nižší částky firma chce dát i sousedním obcím a rekreantům.

„Lidé budou platit trochu méně za silovou elektřinu, ale zvýší se fixní část, protože stát bude potřebovat umořit to, co nalil do dotací na podporu obnovitelných zdrojů. Může to vyjít šul nul. Úspora může být nejvýš v tisících korun,“ odhaduje členka spolku Iva Chmelíková z Posadova.

Dvaašedesát pro

Investor loni na jaře získal od mezilečských zastupitelů svolení, že může prověřit, zda je projekt uskutečnitelný. Se záměrem vyšla firma na veřejnost až na podzim, uspořádala tři debaty. V říjnu pak v obci trvale žijící hlasovali, zda větrníky chtějí. Ze 119 oprávněných pro ně hlasovalo 62, 16 nesouhlasilo. Mají tedy podporu 80 procent hlasujících v Mezilečí.

Lidí z nejbližších vesnic se však nikdo neptal, podle počtu voličů z posledních voleb jich může být na 550. Klára Pichová z Libňatova prvně o větrnících slyšela od zdejšího aktivisty, pak i z příspěvku na sítích od libňatovského starosty.

9 fotografií

„Ti nejdotčenější z Posadova a Křižanova nebo Prorub nedostali možnost se vyjádřit, jsou to hlavně chalupáři. Mezilečí něco odhlasovalo, ale jejich katastr je odlehlý. Kolem větrníků přitom bude pět vesnic do jednoho kilometru. Asi pět let sem už dojíždíme, máme tu zahradu, stavíme dům a přesně na větrníky bychom měli mít výhled. Tady fouká od jihozápadu, takže by se k nám nesl i zvuk,“ říká Klára Pichová. Obnovitelné zdroje bere, ale v místech, kde nevadí.

Podle starosty Mezilečí Josefa Chmelíka bude na investorovi, jak se domluví s okolními obcemi i s Jaroměří. Jeho obec řešila pouze vlastní katastr, pro anketu si zvolili referendum. Ve větrnících vidí nabídku a oceňuje, že se firma chová transparentně.

„Výhodou by byly benefity pro obec i občany, to nás ovlivnilo. Nevím, čím by se jinak nahradily uhelné zdroje,“ říká starosta Chmelík (bezp. za KDU-ČSL).

Těm, kdo budou nejblíž větrníkům a vadí jim to, rozumí. Ze zhoršení kvality života však strach nemá. Se zastupiteli navštívil větrný park v Hrádku nad Nisou s třinácti stroji, hlučnosti si nevšimli, jen blíž u větrníků slyšeli vítr z lopatek. „Z peněz za větrníky by se tady dala financovat spousta věcí, třeba chodník, schovat nadzemní sítě nebo obnovit tůně,“ míní starosta.

Šedesát orgánů

Podle webu Fakta o klimatu má Královéhradecký kraj vůbec nejmenší potenciál pro větrnou energetiku v zemi. Zájemce o stavbu větrníků, firma NOHO Energy, vysvětluje, že hledal lokalitu co nejblíž hradeckému sídlu.

„Nad Mezilečím fouká a lokalita je vhodná. Je třeba zohlednit asi šedesát dotčených orgánů, jde o životní prostředí, krajinný ráz, pozemky či připojení s dostatkem kapacity v síti. Tady se hvězdy potkaly, ale nakloněna tomu musí být i obec, případně komunita,“ vykládá Tomáš Vrbický, majitel společnosti NOHO, jež buduje v hradeckých Kuklenách uhlíkově neutrální čtvrť.

Chceme bydlet v Kuklenách jako komunita, říká developer Tomáš Vrbický

Zmiňuje, že z šesti tisíc obcí v Česku jsou pro větrné parky vhodné podmínky jen ve dvou až třech stovkách.

Pět větrníků by pro firmu znamenalo investici ve výši miliardy korun. Pokud by vše šlo dobře, chtěla by je postavit do čtyř až šesti let. Umístění v krajině se ještě může měnit.

NOHO chce vložit do podniku zkušenosti s projektováním, s technologií se hodlá spolehnout na dánského výrobce Vestas či německého výrobce Enercon.

Výhrady vůči větrnému parku se firma snaží rozptýlit vysvětlováním.„Věřím, že s moderními stroji se dá soužít. V Česku není definováno, jak blízko od obydlí mohou stát, ale je třeba vyhovět různým limitům pro zdraví lidí, živočichů, přírody. Akustické normy se dají splnit skoro vždy už od 500 metrů od domu, my se snažíme mít nějakou rezervu, proto máme nejbližší dům 800 metrů. Lidé jsou chráněni legislativním procesem, kterým my musíme projít,“ tvrdí Tomáš Vrbický.

Zdůrazňuje, že se o obnovitelné zdroje zajímají kvůli globálnímu oteplování, většina lidí však zatím z komfortu slevit nechce.

Firma má rozjetý projekt na rozšíření staršího větrného parku v Anenské Studánce na Orlickoústecku, další připravují ve Vojtěchově na Chrudimsku.

Ostatní lokality NOHO nechce prozrazovat. Z veřejných zdrojů je zřejmé, že v anketě loni dali souhlas jejich větrníkům obyvatelé dvou vesnic na Semilsku a Kladensku.

Hlavní kartu bude mít v rukou město Jaroměř, které vlastní nad Mezilečím 109 hektarů lesních pozemků, zčásti znovu zalesněných. Starosta Jan Borůvka (ANO) se potkal v březnu se starosty i firmou.

„Už tam jsem sdělil, že se nenechám vmanipulovat do toho, abych byl rozhodcem, zda tam větrníky budou, nebo ne. Nechci bránit ve štěstí těm, kdo mají slíbené peníze za kilowatty a do obecní kasy, ani nechci bránit zelené energetice. Jestliže většina obyvatel, kterých se to bude týkat, bude se záměrem v pohodě, nebudu tomu bránit a klidně budu hlasovat pro pronájem firmě. Určitě nepůjde o prodej,“ říká jaroměřský starosta. Sám by si představoval větrníky spíše na Vysočině nebo v Doupovských horách, kde není tak hustá zástavba, osobně prý fandí jádru.

Nabídky pro další vsi

Ve hře je však i stavba dalších tří větrných elektráren Enercon nedaleko Úpice, mohly by stát nad Radčí směrem na Studenec. ČEZ Obnovitelné zdroje zamýšlí s městem společný podnik, projekt představili loni v dubnu na debatě se zájemci a v září zastupitelé odsouhlasili smlouvy s ČEZ. Polostátní firma slibuje městu benefity po dobu pětadvacetileté životnosti elektráren.

To však není všechno. Nabídku na stavbu větrníků aktuálně dostali i v Maršově u Úpice. NOHO Energy tam chce usilovat od jeden až tři větrníky, ČEZ Obnovitelné zdroje chce stavět jeden až dva. Jde o výstavbu na soukromých pozemcích. Oba případní investoři již záměr veřejnosti představili na debatách.

„Aktuálně se poblíž hranice našeho katastrálního území řeší dva záměry výstavby větrných parků, a to obce Mezilečí a města Úpice. Maršov by byl tedy větrníky obklopen z obou stran a chtě nechtě se na ně pravděpodobně budeme dívat. Proto jsme vzhledem k této situaci o nabídce také začali uvažovat,“ řekla maršovská starostka Monika Sacherová (nez.).

Maršovští zastupitelé rozhodli uspořádat anketu. V první půli května se zapojilo 83 ze 165 občanů a výsledkem je plichta. Nepatrně převážily hlasy proti - 50,6 procenta těch, kteří jeden až tři větrníky na území obce nechtějí. Starostka však upozorňuje, že šlo o nezávazné hlasování a zastupitele nijak nesvazuje.

I pro další vesnice je to složité. Libňatovský starosta Jaroslav Pich (nez.) kvůli záměru nad Mezilečím na jaře vyvolal společné jednání samospráv včetně Jaroměře a NOHO. „Libňatov není účastníkem řízení, není katastrálně ani majetkově dotčen, proto je situace pro naši obec velmi nekomfortní z mnoha pohledů,“ připouští starosta Pich.

Nabídku na dva větrníky dostaly nedaleké Brzice, NOHO by mělo zájem umístit je v Brzicích a Prorubech. „Nějaká nabídka tu je, ale není pro nás až tak zajímavá. Většina ve vsi je proti stavbě na našem katastru,“ říká starosta Brzic Petr Kopřiva (nez.).

Chápe, že zastupitelé menšího Mezilečí vidí ve větrnících vítané přilepšení do rozpočtu. „Budeme to mít poměrně blízko k větrníkům nad Mezilečím, k nejbližší zástavbě to bude kolem 750 metrů. Je to v kopci a my na to budeme pětadvacet let zírat, ale většina Mezilečí na ně neuvidí. Byli jsme záměrem překvapeni, nám jako sousedům to neřekli. Šedesát lidí rozhodne o osudu tisíců,“ poznamenává brzický starosta.