Z vily ve Velichovkách velel polní maršál Schörner, může z ní být muzeum

Právě za Schörnerem vyrazil 8. května 1945 konvoj amerických vojáků, aby mu doručili kapitulaci německých ozbrojených sil.

Při první návštěvě Velichovek se nevelká vila s opadanou omítkou, rezavými okapy a dřevěnými okny dá snadno přehlédnout. Dům s číslem popisným 81 je „schovaný“ v lázeňském parku a vede k němu ne příliš zřetelná pěšina. Před budovou je cedule s krátkým popiskem. Většina lázeňských hostů kolem projde bez povšimnutí.

31 fotografií

Přestože Velichovky byly nejvýchodnějším pozemním bodem, kterého američtí vojáci za války v Evropě dosáhli, největší ozbrojený konflikt v dějinách lidstva zde dodnes nic nepřipomíná. Podle ředitele lázní Petra Čermáka se přímo nabízí, aby v Schörnerově vile vznikla expozice nebo muzeum konce druhé světové války.

„Letos bylo 30. výročí akce Mise Velichovky, kterou každý rok v květnu navštíví od čtyř do sedmi tisíc lidí. Troufám si říct, že řada z nich neví, jak významnou roli Velichovky na konci druhé světové války sehrály. Nejenže byly nejvýchodnějším místem, kam se spojenecká vojska dostala, ale v posledních dnech války zde sídlilo velitelství v té době nejmocnější síly celého wehrmachtu, a to stojí za připomínku,“ myslí si ředitel.

Kryt a sauna se nedochovaly

Za války byl součástí vily také protiletecký kryt a finská sauna, nic z toho se nedochovalo. Po roce 1945 ve vile vznikly byty pro zaměstnance. V roce 2014 zkrachovalé lázně koupila společnost Karsit Holding podnikatele Františka Řípy. Na jednom z oken vily stále visí cedule s nápisem „Příprava generální rekonstrukce v letech 2016–2017“. Nikdy k ní nedošlo.

„Minimálně od doby, co lázně převzal nový majitel, vila nemá využití. Je to jediná budova v lázních, která nikdy nesloužila klientům, vždy zde byly kanceláře nebo byty,“ uvádí Petr Čermák.

Pacienti objevili vzkříšené Lázně Velichovky, léčí se i profihokejista

Podle něj jiné využití než muzeum příliš nedává smysl: „Lázeňský provoz umíme zajistit jinde a lázně disponují poměrně velkým počtem bytů.“

Vila je vybydlená

Schörnerovu vilu tvoří dva velké byty. Interiéry jsou vybydlené, obklady, zásuvky a bojlery na vodu připomínají úpravy, kterých doznaly po sametové revoluci.

„Dům chátrá, netopí se v něm, okna jsou rozbitá. Vyžaduje zásadní rekonstrukci,“ zdůrazňuje ředitel.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Náklady si zatím netroufá odhadnout, ale půjde o miliony korun. Podle něj jsou lázně připravené zajistit opravu, se vznikem a provozem muzea by měl pomoci Královéhradecký kraj. Ředitel o tom už jednal s vedením hejtmanství i krajského Muzea východních Čech v Hradci Králové, které mimo jiné provozuje Muzeum války 1866 na Chlumu.

„Umím si představit, že se lázně postarají o rekonstrukci a pak budovu třeba za symbolickou částku pronajmou kraji, který zajistí provoz,“ naznačuje šéf lázní Velichovky.

Muzeum konce války schází

Ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich potvrdil, že instituce s lázněmi jedná o zřízení případné pobočky ve Velichovkách, která by se věnovala konci druhé světové války ve východních Čechách:

„Není to jen známá Mise Velichovky, ale těch témat, které by se v expozici dala realizovat, je mnohem více. Smysl pobočky by měl být daleko širší. Moc se nemluví o tom, že v Orlických horách a Podkrkonoší bylo partyzánské hnutí, velkým tématem je Květnové povstání v regionu. Jestliže v dějinách máme světlý příklad, kdy se naši předkové dokázali postavit totalitě, tak je to nadále živý odkaz, který bychom měli i současné generaci připomínat.“

Ve východních Čechách je množství vojenských pevností budovaných na začátku druhé světové války, muzeum nebo expozice zaměřená na ukončení konfliktu chybí.

Muzeum by táhlo jiné návštěvníky

I pro Velichovky by to znamenalo vítaný impulz. „Muzeum by do Velichovek přivedlo nový typ návštěvníků,“ domnívá se Petr Čermák.

Podobný názor má starosta lázeňské obce Jiří Lebedinský (nestraník). „Bavíme se o tom už delší dobu, Schörnerova vila je posledním neopraveným objektem v lázních a nevypadá hezky. Myšlenka udělat v ní muzeum se nám moc líbí, určitě by to zvýšilo turistický ruch ve Velichovkách. Myslím si, že by to bylo velké lákadlo pro návštěvníky,“ říká starosta.

Vilu zná velmi dobře i zevnitř, jako teenager tam chodil za kamarádem. Podle něj celkově ve Velichovkách chybí místo, kde by se lidé dozvěděli víc o historii. Obec proto připravuje rekonstrukci bývalého statku vedle obecního úřadu, kde by mohla být expozice o lázních či Misi Velichovky.

„Máme na to projekt a řešíme dotace, protože to bude stát velké peníze,“ poznamenává Jiří Lebedinský.

Tisícovka vojáků v lázních

Za druhé světové války podkrkonošské lázně sloužily výhradně německé armádě. Sídlilo zde asi tisíc vojáků. V Masarykově domě, dnes největší ubytovací budově lázní, se nacházely kanceláře štábu. V budově Morava našli zázemí němečtí generálové a vyšší důstojníci, v budově Domov příslušníci SS.

Neznámé fotografie z Jiren a jak generál hrozil vyhladit obec u Prahy

Schörnerova armáda, čítající 900 tisíc vojáků a tisícovku letadel, byla v závěru války jednou z posledních akceschopných součástí německé branné moci.

Dne 8. května 1945 do Velichovek dorazil konvoj americké armády s německým zmocněncem, který měl polnímu maršálovi doručit informaci o kapitulaci německých ozbrojených sil. Kolonu tvořilo několik obrněných transportérů, džípů, polní ambulance a dvě štábní limuzíny, doprovázeli ji armádní novináři a korespondent agentury Reuters.

Schörner možná prchl dříve

V noci ze 7. na 8. května se konvoj s velitelem mise Robertem Prattem zastavil v Praze, kde vrcholilo Pražské povstání. Není jasné, jestli se americká delegace s generálem Schörnerem ve Velichovkách setkala. Podle některých pramenů už předtím uprchl.

„Tím, že se povedlo polního maršála Schörnera přesvědčit, že má skupina armád Střed kapitulovat, se zachránily tisíce lidských životů a zřejmě i významná část České republiky, protože armáda byla schopná poničit celou řadu českých měst,“ upozorňuje Petr Grulich.

Já a můj tank Sherman. Z Argentiny jsem ho vezl tři a půl roku, říká sběratel

Misi Velichovky si lázně připomínají každý rok v květnu, součástí akce k výročí konce války je i vzpomínková jízda historických vozidel.

Ferdinand Schörner patřil mezi oblíbence Adolfa Hitlera, mnichovský rodák byl nositelem řady vyznamenání. Prošel válkou na východní frontě, na Balkáně i v severní Evropě. Skupině armád Střed velel od února 1945.

V Hitlerově poslední závěti z konce dubna 1945 byl jmenován vrchním velitelem německých pozemních sil. Z Velichovek se přesunul do Žatce, odkud odletěl do Tyrol, kde ho zadrželi Američané a předali Sovětům. Odsoudili ho k mnohaletému vězení.

V roce 1954 se Schörner kvůli zdravotnímu stavu dostal do východního Německa, po návratu do západního Německa byl znovu zatčen a ve vězení strávil necelých pět let. Po propuštění v roce 1960 žil v Mnichově v ústraní až do své smrti v roce 1973.