O tom jsme si povídali s lékařkou Lázní Teplice MUDr. Štěpánkou Rubešovou.
Paní doktorko, za léta Vaší praxe v teplických lázních Vám pod rukama prošly tisíce klientů. Vzpomenete si na jeden konkrétní příběh pacienta, jehož pokrok nebo uzdravení překvapilo i Vás jako zkušenou lékařku?
Spíše než jeden konkrétní příběh se mi okamžitě vybaví celý ten velký zástup pacientů, kteří k nám přijížděli na léčebně-rehabilitační pobyt s velkou skepsí. Velmi často šlo o lidi sužované chronickými bolestmi pohybového aparátu, kteří už ani nevěřili, že se jejich stav může výrazně zlepšit. Právě u nich je ten kontrast nejkrásnější. Když vidíte, jak se odkládají berle, bolest ustupuje, tělo sílí a já se loučím s jiným člověkem - ve výrazně lepší fyzické i psychické kondici, s úsměvem a novou energií do života.
Skutečnost, že se k nám naši klienti pravidelně vracejí, vnímám jako to největší uznání naší práce. Těší mě, že jsme první volbou i pro jejich blízké, které trápí pohybové obtíže spojené s věkem či sportovním přetížením. Naším cílem je vrátit jim radost ze života a úsměv na tvář. Prevence je klíčová – pokud léčbu v Teplicích vnímají jako dlouhodobou investici a pravidelně ji opakují, mohou si aktivní život bez omezení prodloužit o mnoho let.
Teplice jsou vyhlášené svou termální vodou. V čem spočívá její hlavní kouzlo a účinnost? Proč lidem zkrátka nestačí napustit si doma teplou vanu?
Doma v koupelně se sice prohřejete, ale ochudíte se o to nejdůležitější – o chemické působení, které má jasná biologická pravidla. Naše termální voda totiž nepůsobí jen na povrchu, ale proniká hluboko do organismu a navíc ji při koupeli i vdechujete. V teplickém Pravřídle, které osmnáct tisíc let vstřebávalo minerály z vulkanického masivu pod městem, je řada minerálů, stopových prvků, které jsou zásadní pro výživu kloubů a pohybový aparát jako celek. Aby látky z vody dokázaly kůží prostoupit, potřebují k tomu ideální podmínky: ideální teplotu, unikátní mineralizaci, radon, správné pH a přítomnost oxidu uhličitého. Nic z toho doma z kohoutku nenapustíte.
Díky této kombinaci začne kůže minerály doslova nasávat a vytváří v těle terapeutická depa neboli zásobárny. Z těchto dep se pak důležité látky v organismu uvolňují postupně. Výsledkem je dlouhodobý klinický efekt, kdy úleva od bolesti trvá i měsíce po odjezdu z lázní. Tento proces zabudování chemických látek do organismu má ale svou biologickou zákonitost – vyžaduje čas. Za víkend se žádné minerální depo zkrátka nevytvoří.
Co přesně se v tkáních v tu chvíli odehrává?
Působí zde několik mechanismů současně. Teplo vede k rozšíření cév a lepšímu prokrvení tkání a to jak na základě fyzikálního tepla, tak chemického složení vody. Buňky dostanou obrovský přísun kyslíku a živin, a právě díky tomu se minerály a účinné látky vstřebávají ještě lépe.
Zároveň s tím se nastartuje celkový metabolismus, tělo začne efektivně odvádět toxiny, uvolní se ztuhlé svalové řetězce, výrazně klesá bolestivost, potlačují se zánětlivé procesy. Je to zkrátka komplexní medicínská procedura, ne obyčejná horká koupel.
Dnešní doba je nesmírně rychlá a lidé by nejraději vyřešili své vleklé neduhy za prodloužený víkend. Jak to funguje u lázeňské léčby? Proč je délka působení a kontinuita tak zásadní?
Žijeme v éře „instantních“ řešení, ale biologie lidského těla se oklamat nedá. Všechno v přírodě i v medicíně potřebuje svůj čas. Abychom dosáhli hlubokého, stabilního a požadovaného efektu, potřebujeme přiměřenou dobu, po kterou přírodní léčivý zdroj na organismus působí. Už ve starověké antice lékaři dobře věděli, že proces regenerace a hojení nelze uspěchat. Krátký víkend tělo sice zrelaxuje, ale chronický problém neodstraní.
Jak tedy tělo na lázeňskou péči reaguje v čase? Co se děje první týden, co druhý a co se láme v týdnu třetím?
Je to velmi přesně vypozorovaný proces. V prvním týdnu dochází k silné reakci organismu. Ten se nevyrovnává jen s intenzivními procedurami, ale reaguje také na radikální změnu denního a spánkového rytmu, na zvýšenou pohybovou aktivitu a jiné složení stravy. Tělo se vlastně trochu bouří a adaptuje. Ve druhém týdnu už nastává fáze aklimatizace – organismus přijímá nový režim za svůj, zklidňuje se.
A teprve ve třetím týdnu přichází ten zásadní zlom: dochází k výraznému nastartování auto regeneračních mechanismů lidského těla. Tento proces postupného uzdravování navíc v lázních podporujeme i mimo balneoprovozy. Psychika je totiž s fyzickým tělem úzce propojená, i proto lidé jezdí do Teplic, protože tady je snadné nepodléhat digitálním zařízením a nečinnosti. Město žije a zážitky jako filharmonie, jazz, kino, zámek, taneční příležitosti a divadlo jsou do pěti minut chůze od lázní.
Lázně Teplice jsou klíčovým článkem v řetězci následné péče, velmi často k vám jezdí pacienti po totálních endoprotézách – tedy po výměnách kloubů. Jak přesně jim lázně pomáhají a v čem je tato intenzivní, soustředěná péče nenahraditelná?
To je nesmírně důležité téma. Sebelépe odoperovaný kloub totiž sám o sobě nemusí automaticky fungovat ideálně a splnit očekávání operatéra ani samotného pacienta. Aby nový kloub správně fungoval, potřebuje bezchybné biomechanické podmínky v celém svém okolí. Je naprosto klíčové ošetřit a protáhnout ztuhlé měkké tkáně, odstranit svalové dysbalance, které vznikaly měsíce či roky před operací, nacvičit správné pohybové stereotypy a naučit pacienta vhodným pohybovým aktivitám. Lázeňská léčebně-rehabilitační péče má pro tyto stavy naprosto ideální podmínky. Personální zázemí, moderní přístrojové vybavení, dostatek času a jako obrovský bonus náš jedinečný přírodní léčivý zdroj. Bez této následné péče je proces rekonvalescence poloviční.
