„Slonice po dlouhých průtazích nakonec odchází do zařízení Skanda Vale, které se specializuje na držení problematických slonů. Dokážou to v přímém kontaktu, takže odejde do podmínek, které budou velmi podobné těm libereckým,“ přibližuje hlavní zoolog Luboš Melichar, podle nějž slonice přišla v roce 2013 do místní zoo za velmi dramatických okolností.
Nepodařilo se ji umístit v renomovaných zoologických zahradách v Hamburku a Münsteru, byla patologicky submisivní, kvůli její komplikované povaze měli opakované problémy se začleněním do stáda. Nadto trpěla chronickými bolestmi zad a požívala léky.
„U nás si to sedlo, velmi šetrná slonice Rání ji přijala. Žily tu spolu řadu let a vše fungovalo,“ popisuje Melichar. Pro dominantnější Rání se stala mladší Bala důležitou sociální oporou, tu se podařilo trpělivým chovatelům prostřednictvím pravidelných cvičení a rehabilitace dostat do dobré kondice.
Před pěti lety museli ale kvůli vysokému věku a vážným zdravotním problémům osmapadesátiletou Rání uspat, a Bala zůstala v Liberci sama. Od té doby liberečtí zoologové s mezinárodními experty hledají řešení, které jí přinese dostatek prostoru, sociální kontakt, aby ale zároveň nepřišla o potřebný individuální přístup.
Pravidla pro chov slonů se zpřísnila
„Jsme posledním ze čtyř sloninců v celém programu EAZA (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií – pozn. red.), který drží samotnou slonici. Bala je z nich výrazně nejmladší,“ líčí Melichar, podle nějž může mít zvíře, které už nepotřebuje dlouhodobou medikaci, před sebou i patnáct let plnohodnotného života. V Liberci by jej ale už nedokázali zajistit. „Pro nás ošetřovatele je to velmi těžké,“ přiznává.
Ve stádě se jí žije těžko. Ale nemůže zůstat sama, říká zoolog k přesunu slonice |
„Pokud chcete chovat slony a mít slůňata, potřebujete mít speciální barák na samice s mláďaty. Speciální barák na samce. A speciální barák na zvířata, která se odstavují a ještě nejdou někam do chovu. K tomu musíte dodržet tři speciální výběhy,“ konstatuje hlavní liberecký zoolog.
Podle něj musí být každému jasné, že takové dispozice v Liberci nemají. „Takhle to do budoucna nejde. Kritéria se velmi zpřísnila.“
Pavilon neodpovídá požadavkům
Současný pavilon slonů ze 70. let v krajském městě nejenže již velikostně neodpovídá současným požadavkům na chov, je také zastaralý a navíc funguje v režimu přímého kontaktu mezi chovatelem a zvířetem.
„Tento způsob se postupně opouští a nové slonince se budují výhradně pro bezkontaktní chov, v takzvaném chráněném kontaktu,“ vysvětluje mluvčí zoo Barbara Tesařová.
Podle ředitele Davida Nejedla si pro Balu přijedou kolegové ze Skanda Vale letos v září. Což je po dlouholetých peripetiích, které v souvislosti s jejím umístěním prožívali, nečekaně rychlé rozuzlení.
Liberecká zoo utratila samici Rání, druhého nejstaršího slona u nás |
„Zařízení má prokazatelné zkušenosti s péčí o slony s náročnými zdravotními a behaviorálními potřebami, které vyžadují intenzivní management a nepřetržitý dohled,“ domnívá se Melichar. Ošetřovatelé jsou na místě 24 hodin denně, svěřené slony kontinuálně monitorují a přistupují ke každému individuálně.
Zvířata zde mají nadto k dispozici rozsáhlé travnaté výběhy, čas tráví i v přilehlých lesích. Důležitý je pro Balu také sociální kontakt – ve Skanda Vale žije samice Valli, která v současné době také nemá partnera vlastního druhu. „Právě možnost propojit dva dosud osaměle žijící jedince a vytvořit jim podmínky pro sociální kontakt byla jedním z klíčových faktorů celého rozhodování,“ připouští mluvčí Zoo Liberec.
Život Baly
Zdroj: Zoo Liberec |
Za to, aby mohla slonice v Liberci zůstat, vznikla v minulosti i petice. Návštěvníci se podle Melichara dělí do dvou skupin – jedni jsou pro to, že slonice už v místní zoo dávno nemá co dělat, a druhá má zcela opačný názor, že tu má dožít. „Ať uděláte, co uděláte, těmito dvěma směry to nemáte šanci udělat dobře,“ myslí si zoolog.
Balu budou na transport několik měsíců cíleně připravovat. Do výběhu nastěhují rozměrný lodní kontejner, do nějž se bude s pomocí chovatelů učit vcházet a pokud možno beze stresu v něm trávit čas. Sloni jsou obecně velmi opatrná a konzervativní zvířata, která si na novinky podle Melichara těžko zvykají. A Bala, kterou čeká 1 700 kilometrů dlouhá pozemní cesta, obzvlášť.
„Loučení nebude jednoduché, především pro chovatele, kteří se slonům věnovali i desítky let,“ říká ředitel Nejedlo, který však nevylučuje, že by se sloni mohli v budoucnu pod Ještěd zase vrátit. „Teď by bylo ale nezodpovědné rozhodnutí, kdybychom na tom trvali a chtěli kontinuitu chovu za každou cenu,“ uzavírá.
