Dvouletá studie byla zaměřená na dopady rekreačního splouvání na vranku obecnou v evropsky významné lokalitě Průlom Jizery. „Vodácky velmi silně zatíženou část Jizery u obce Rakousy srovnala s kontrolní lokalitou v nedalekém Splzově,“ uvedla Šůlová.
Výzkum se uskutečnil předloni a loni v létě, kdy je řeka nejvíce využívaná. Výzkumníci vybrané ryby opatřili čipy a jejich výskyt a pohyb následně sledovali mobilní anténou a anténami umístěnými v řece. Provoz na řece vyhodnocovali pomocí časosběrných záznamů a zaměřovali se také na rizikové mělčiny, kde se lodě dostávají do kontaktu se dnem a posádky se často brodí.
Za 45 dní průzkumu v roce 2024 projelo Rakousy 6 815 kánoí a kajaků, 2 543 raftů a 75 paddleboardů. V roce 2025 to bylo 6 642 kánoí, 2 386 raftů a 212 jiných plavidel. Celkově tak loni za sledované období tímto místem projelo 26 992 vodáků a 1 851 z nich vystoupilo z lodí. I přes tak velkou zátěž ale výsledky studie neukázaly pokles populace vranky v této lokalitě. „Rozdíly mezi proudnými úseky a tišinami jsou malé – vranka je častější v proudných úsecích, ale rozdíly nejsou statisticky významné,“ uvedl Jan Augustynek z AOPK.
Vodáci orají koryta Jizery a Ploučnice. Zabíjejí tím malé rybky![]() |
Ani ve velikosti se vranky mezi oběma oblastmi výrazně neliší, pouze ve Splzově se místy vyskytuje více větších jedinců. „Druhové složení rybího společenstva je v obou lokalitách podobné; dominantními druhy jsou vranka obecná, mřenka mramorovaná a střevle potoční. Některé vzácnější druhy se vyskytují pouze lokálně, například mihule potoční žila v daném období pouze v Rakousech. Telemetrická data ukázala, že většina označených vranek setrvává dlouhodobě v relativně malém prostoru, výraznou migraci mezi úseky výzkumníci nezaznamenali,“ dodala Šůlová.
Populace vranky obecné je v obou sledovaných lokalitách stabilní, odhadem v každé žijí řádově tisíce dospělých ryb. „Samozřejmě ale platí, že při nízkých průtocích výrazně roste podíl posádek, které vystupují z lodí, přetahují je a brodí korytem – právě v mělkých, kamenitých proudech, kde se vranky vyskytují nejčastěji. To zvyšuje riziko mechanického poškození ryb i narušení jejich úkrytů,“ dodal Augustynek. V období sucha se podle něj chtějí zaměřit na lepší informovanost posádek lodí.
Vranka obecná je drobná ryba žijící u dna v proudných úsecích potoků a řek. Potřebuje chladnou, čistou a dobře okysličenou vodu a jako úkryt i místo tření využívá prostor mezi kameny. V minulosti byla běžná, z řady toků ale vymizela kvůli znečištění a úpravám koryt. Proto patří mezi celostátně ohrožené chráněné druhy.




















