Osvěta, lepší hospodaření s vodou a zachování krajinného rázu Lužických hor. To bude patřit mezi hlavní úkoly pro nejbližší budoucnost zdejší správy chráněné krajinné oblasti (CHKO), která patří pod Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). ČTK to řekla vedoucí oddělení Správy CHKO Lužické hory Irena Waldhauserová. Lužické hory patří mezi chráněné krajinné oblasti už 50 let, což ale působí místním i komplikace.
"Naším hlavním úkolem je rozhodně osvěta v oblasti ochrany přírody a krajiny. Dokud si lidé neuvědomí, že chránit přírodu a krajinu je nezbytné pro ně samotné i spokojený život jejich dětí a vnuků, dokážeme jen málo," uvedla Waldhauserová.
Náměstek libereckého hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu) míní, že ze strany ochránců přírody by se mohl zlepšit přístup k posuzování staveb v CHKO. "Příliš detailní a striktní požadavky, například barva dveří, tvar oken, počet prken v plotě, často zbytečně komplikují spolupráci mezi stavebníky a ochranáři," řekl ČTK Klápště, který byl před svým zvolením vedoucím správy CHKO Český ráj.
Obdobný názor má i starosta Jablonného v Podještědí Jiří Rýdl (SK Podještědští Pardálové). "Mnozí soukromí stavebníci, kteří by u nás rádi bydleli a chtějí stavět či rekonstruovat své nemovitosti, naráží na velké problémy a mnohdy až nesmyslné požadavky pracovníků CHKO," uvedl. Potíže jsou podle něj také při získávání povolení pro akce, jež se konají v Lužických horách. "Za město i za některé dobrovolné spolky, které se snaží v našem území pořádat různé sportovní akce, musím říct, že je to vždy poměrně složité dohadovat s CHKO jejich souhlasy s využitím různých cest a pozemků. Většinou se brání jakémukoli proznačení turistických a cykloturistických tras, třeba i krátkodobému," dodal Rýdl.
Klápště ale zároveň míní, že zařazení mezi CHKO zajišťuje Lužickým horám důležitou ochranu, například před velkými průmyslovými stavbami či plošně rozsáhlými solárními a větrnými elektrárnami. "Současně chráněná příroda přispívá k turistickému ruchu – jak v létě, tak v zimě. Ochrana krajiny má podle nás také zajistit, aby turistický ruch nepřekročil únosnou mez, zejména v nejcennějších lokalitách," dodal náměstek.
Aktuálně nastavenou ochranu Lužických hor považuje Waldhauserová za dostatečnou. "Co bychom rádi změnili a na čem stále průběžně pracujeme, je otevřenější a srozumitelnější komunikace pravidel, která v CHKO platí, a důvodů, proč je důležité je dodržovat," dodala.
Zařazení Lužických hor mezi chráněné oblasti se podle ní kladně projevilo například tím, že cenné louky nezarůstají dřevinami a do lesů se navrací původní různorodá skladba. "Velkou pozitivní změnou je obnova a podpora přirozeného vodního režimu krajiny: vytvořením nebo obnovou cca stovky drobných vodních ploch - rybníků, rybníčků a tůní, realizací rybího přechodu v Kunraticích u Cvikova nebo revitalizací Svitávky u Kunratických rybníků," uvedla Waldhauserová. Zlepšování vodního režimu této pramenné oblasti bude podle ní i s ohledem na změnu klimatu stále patřit mezi priority.
"Dalším neméně důležitým úkolem je zachovat stávající ochranu krajinného rázu, na kterém se neodmyslitelně podílí zdejší stavby tradiční lidové architektury. Význam lidové architektury a sídel s dochovanou urbanistickou strukturou pro atraktivitu a estetické hodnoty území dokresluje i typická roubená chalupa s podstávkou ve znaku CHKO," dodala Waldhauserová.
Lužické hory i přes rostoucí zájem stále patří mezi turisticky méně známé oblasti v ČR. "Kdo je však jednou navštíví, většinou se rád vrací. Návštěvnost stále mírně stoupá, hojně navštěvované jsou například nejvyšší vrcholy Lužických hor - Luž, Klíč, Hvozd, Jedlová," uvedla. S rostoucí návštěvností podle ní přibývá i požadavků na různé atrakce jako jsou lanovky, lanové parky či herní prvky pro děti. "Tyto aktivity je však někdy těžké skloubit se zájmy ochrany přírody a krajiny a často i se zájmy jiných návštěvníků Lužických hor," dodala.
