Podle primářky transfuzního oddělení nemocnice Renaty Procházkové zatím drobný deficit nepředstavuje zásadní problém a potřeby pacientů nemocnice se daří pokrývat. Je ale otázka, co bude do budoucna, až přijdou demograficky slabší ročníky.
„Tento problém se široce diskutuje celorepublikově. Proto jsme vděčni za každého nového dárce,“ líčí. Za rok 2025 evidují v Liberci zhruba 15 600 tisíc odběrů plné krve a plazmy, v České Lípě kolem tří tisíc a v Jilemnici očekávají letos asi 1 500 odběrů.
Krve není nikdy dost. Její dárci stárnou, mladí k odběrům ve velkém nechodí |
„Sháníme prvodárce, snažíme se motivovat firmy a apelovat na jejich společenskou odpovědnost, aby k nám jejich zaměstnanci chodili darovat koordinovaně ve velkých skupinách,“ popisuje mluvčí KNL Václav Řičář s odkazem na Policii ČR, jejíž členové přicházejí ve třech nebo čtyřech vlnách během dvou týdnů. Mezi policisty se přihlásilo také sedmnáct prvodárců.
„Od 1. července probíhá celorepubliková akce I tobě v žilách koluje naše krev,“ připomíná lékařka z transfuzního oddělení Zdeňka Kavanová výzvu IZS, která má pomoci doplnit zásoby krve v nemocnicích, ale i rozšířit registr dárců kostní dřeně.
Na rozdíl od celorepublikových statistik je 64 procent prvodárců KNL ve věku do 35 let, což považuje primářka Procházková za velmi dobré znamení.
„Když někomu, kdo udělá super akci na nové dárce, přijdou prvodárci ve věku padesát plus, tak to ani tak není žádná výhra,“ odkazuje na horní věkovou hranici pro dárcovství, která je 65 let. Podle Procházkové se ale – vzhledem ke zvyšující se délce života – může změnit, což je nyní předmětem diskuzí na evropské úrovni.
Jak se stát dárce krve?Postup popisuje primářka transfuzního oddělení Krajské nemocnice v Liberci Renata Procházková. Kdo se může stát prvodárcem? Jak má postupovat? Co jej čeká v nemocnici? Jak často je možné krev darovat? Dárcovství je bezpříspěvkové, i tak ale přináší jisté výhody? |
Kromě věku a zdravotního stavu ovlivňují zájemce o darování krve ještě sezonní omezení, která souvisejí s cestami do zahraničí a s výskytem přenosných chorob, například západonilské horečky či horečky dengue.
„Máme epidemiologickou mapu, podle které dárci po návratu z určitých oblastí nemohou měsíc krev darovat. Jsou tam vybrané evropské země. A u dárců, kteří cestovali mimo Evropu, tam je to měsíc bez diskuze,“ říká Procházková.
V létě se však méně operuje a v nemocnicích je útlum, takže to zásadní komplikace nepřináší. Tito dárci pak přicházejí na podzim nebo v zimě. Vloni otevřené odběrové středisko v Jilemnici si podle primářky vede dobře. Podařilo se do něj sehnat sestřičky, místní tým se stabilizuje a daří se získávat nové dárce.
Policisté, záchranáři a pražští hasiči se spojili. Kampaní podpoří dárcovství krve |
„Jenom za letošní rok máme v Jilemnici 45 prvodárců, což je velmi pěkné,“ konstatuje Procházková. V tuto chvíli probíhají odběry tři dny, na podzim plánují odběry rozložit do čtyř.
Liberecká nemocnice se snaží kromě firem rekrutovat dárce také z řad studentů, na školách se pořádají přednášky, které seznamují mladé lidi s možností darovat krev.
KNL se osvědčila například spolupráce s Gymnáziem F. X. Šaldy. „Máme novou paní doktorku, díky posile si můžeme dovolit opustit pracoviště častěji, takže více rozšíříme kampaně,“ plánuje lékařka Kavanová.
