Děti do poslední chvíle neví, zda budou na Vánoce s rodinou, říká ředitel domova

Čím se dětský domov se školou liší od běžného dětského domova?
Není klasickým domovem pro opuštěné děti. Máme vlastní základní školu, což je právě ten nejviditelnější rozdíl oproti běžnému dětskému domovu. Děti k nám přicházejí z nestabilních a mnohdy velmi nepodnětných prostředí. Už od začátku svého života jsou tak výrazně znevýhodněné ve svém rozvoji a následném společenském uplatnění.

S jakými dětmi se nejčastěji setkáváte?
Děti jsou k nám umísťovány z různých důvodů na základě rozhodnutí soudu. Mají za sebou většinou výraznou školní nedocházku, u dětí jsou diagnostikovány poruchy chování s častou psychiatrickou zátěží a traumatickými prožitky.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

Jak je to s jejich návraty domů?
Děti jsou mnohdy z větší vzdálenosti, jsou z Libereckého a Ústeckého kraje. Snahou je, aby co nejvíce dětí v průběhu roku, a ne jenom o Vánocích, jezdilo domů třeba o víkendech a svátcích. U dětí, které tuto možnost mají, je potřeba souhlas sociálních pracovníků z místa bydliště. Rodiče nebo širší rodina často migrují a bydlí třeba po ubytovnách a je nutné prověřit, zda má dítě potřebné zázemí.

Jak se zátěž, kterou si děti nesou, projevuje v období Vánoc?
Mají za sebou nehezké věci, vyrůstaly v ne úplně ideálním prostředí. Před Vánocemi jsou někteří v nejistotě, jak to bude. Mnohým chybí rodina a stýská se jim, ať je to jak chce. Většina z nich bohužel pochází z poměrů sociálně ekonomicky slabších, ale přesto samozřejmě všichni touží být s těmi nejbližšími. Děti, které tu možnost mají, tak se většinou těší. A ti, kteří nevědí, jestli vůbec někde budou, tak to mají horší.

Jaká je v domově atmosféra v předvánočním čase?
Tradičně trochu vypjatější. Je to ovlivněno nejistotou dětí, jak to o Vánocích s nimi vlastně dopadne. Někteří vědí, že Vánoce budou trávit v Hamru, nemají možnost k nikomu z rodiny jet. U většiny dětí se naštěstí podaří zajistit vánoční pobyt u jejich rodičů či jiných rodinných příslušníků. Jistá část dětí je mnohdy do poslední chvíle v nejistotě, zda se podaří domluvit trávení Vánoc u někoho z rodiny či příbuzných, například babiček.

Jaký je u vás Štědrý den?
S dětmi jsou vychovatelé a vánoční večer probíhá jako v běžných rodinách. Mají třeba štědrovečerní večeři a dárky. Většinou se za dětmi jdu na Štědrý den také podívat. Netrávím s nimi přímo večer, ale podívat se tam za nimi jdu. Děti, které musí v domově zůstat, jsou samozřejmě rády, že se odehrává aspoň něco náhradního. Každý z nich si to určitě dokáže představit jinak.

Kolik dětí u vás obvykle na Štědrý den zůstává?
Snahou je, aby co nejvíce dětí bylo pokud možno doma nebo u širší rodiny. Všeho všudy k nám chodí v tuhle chvíli kolem čtyřiceti dětí. A takových zhruba osm jich tam konkrétně na Štědrý den zůstane.

Jak náročné je pro vychovatele udržet vánoční atmosféru?
Pro ně je to náročné po celý rok. Práce s dětmi, kde je vzájemná a zvýšená agresivita nebo náhlá změna nálad, je pro vychovatele a pedagogy těžká po celý rok. Není to extra rozdílné o Vánocích. Děkuji našim pedagogům, kteří se na těchto aktivitách a akcích podílejí a investují svou energii do smysluplné práce s dětmi, které v životě doposud moc štěstí neměly.

Jaké vánoční aktivity děti dělají?
Pořádali jsme například v Hamru na úřadu Vánoční dílnu, v domově se s dětmi peče cukroví, vyrábějí různé dárky, tvoří vánoční výzdobu, připravuje se Vánoční besídka, které se účastní všechny děti a bývá to vždy taková velmi pohodová akce s příjemnou atmosférou. Na Mikuláše byla uspořádána pekelná stezka k místní kapličce. Děti s vychovateli jezdí i do domů se seniory, a to nejen v předvánočním čase.

Co dětem přinášejí návštěvy domovů se seniory a proč je považujete za důležité?
Děti tam pomáhají, hrají různé hry či mají připravená krátká kulturní vystoupení. Je to i o setkání dvou generací, které si jsou v některých věcech blízké, jen v jiné věkové skupině. Děti díky tomu vidí, že každý jednou zestárne a bude rád, když ho přijde někdo navštívit.

Jak mohou lidé mimo domov dětem smysluplně pomoci?
Akcí v předvánočním čase je hodně. Nějaké dárky sponzorsky sehnat není žádný problém. To si dneska myslím, že toho je dost. My když preferujeme nějakou takovou charitativní akci, tak se spíše kloníme k získání nějakých prožitkových věcí. Získali jsme například vouchery do Hop arény v Liberci od jedné firmy, která přispěla v rámci projektu Milý Ježíšku. S dětmi jsme společně napsali o zážitky a nehmotné dárky.

Když se ohlédnete za všemi Vánocemi, které jste tu s dětmi zažili, co vás nejvíce potěšilo?
Přestože děti zlobí a mají za sebou průšvihy u nás i jinde, tak jsou často bezprostředně vděční. Takže třeba běžně dávají malé vyrobené dárečky vychovatelům a učitelům. V tomhle směru si myslím, že jsou hodně vděční a dokážou ocenit, že se jim někdo věnuje, přestože to dost často vypadá komplikovaně. Je velká snaha, aby jely domů. Někdy to na poslední chvíli vyjde, a když to nevyjde, tak se snažíme, abychom jim to co nejvíce nahradili v domově.